Nejvyšší soud Usnesení občanské

28 Cdo 1935/2007

ze dne 2007-12-19
ECLI:CZ:NS:2007:28.CDO.1935.2007.1

28 Cdo 1935/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka

Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Františka Ištvánka v

právní věci žalobců a) G. V., b) L. S., c) M. K., d) J. Ch., e) D. Z., f) M.

S., všech zastoupených advokátkou, proti žalovaným 1) M. P., 2) J. P., oběma

zastoupeným advokátkou, o zaplacení 21.035,- Kč s přísl., vedené u Okresního

soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 10 C 91/2006, o dovolání žalovaných proti

usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 1. 2007, č. j. 10 Co 1/2007-69,

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

Krajský soud v Plzni usnesením shora uvedeným potvrdil usnesení

Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. 10. 2006, č. j. 10 C 91/2006-63,

kterým bylo rozhodnuto, že v řízení bude namísto žalobkyně b/ L. S., zemřelé,

pokračováno s J. S. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil,

že při rozhodování podle § 107 odst. 1, 2 o. s. ř. bylo osvědčeno, že J. S. je

jediným dědicem po L. S.; sám dědictví neodmítl. Proto se J. S. stává členem

společenství vlastníků jednotek k předmětnému domu v K. V., přičemž

hmotněprávní oporu má tento závěr (kromě ustanovení o dědickém řízení) v § 9

odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Žalováno je o příspěvek do

fondu oprav a služeb, který žalovaní podle tvrzení žalobců nezaplatili.

Proti usnesení odvolacího soudu podali oba žalovaní dovolání.

Namítli, že na sukcesi nemělo být aplikováno ustanovení zákona č. 72/1994 Sb.

Jde o nárok ze smlouvy o sdružení podle § 829 a násl. o. z. Budova dosud není

rozdělena na bytové jednotky. Účast ve sdružení nemůže být předmětem dědictví.

Dědic má ze sdružení nárok na výplatu podílu, nikoli však na vstup do sdružení

na místo zůstavitelky. Dovolatelé navrhli, aby byla věc – po zrušení napadeného

usnesení – vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobci se k dovolání nevyjádřili.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas a že žalovaní

jsou zastoupeni advokátkou (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost

dovolání je dána ustanovením § 239 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.

Dovolání není důvodné.

Především je třeba přihlédnout k účelu již dříve založeného sdružení.

Tím byla koupě předmětného domu za účelem bydlení, k čemuž došlo. Nenastala-li

snad dosud dovršující skutečnost pro vznik společenství vlastníků jednotek,

kterou je spolu s povolením vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí

též předložení prohlášení vlastníka budovy s vymezením jednotek (§§ 4, 5 zákona

č. 72/1994 Sb.), pak to neznamená, že je již možné na dříve vzniklé sdružení

hledět, se všemi hmotněprávními důsledky, jako na sdružení podle § 829 s násl.

o. z. Je třeba vyjasnit současný skutkový a právní stav věci – to je však

otázkou dalšího postupu v řízení.

Pro tento postup je třeba, aby bylo jednáno s právním nástupcem

zemřelé žalobkyně b/, který již dědictví podle § 460 o. z. nabyl. Není žádného

důvodu, aby se nezúčastnil řízení; též není důvodu, aby nebyl postupně

účasten, v rámci své zákonné odpovědnosti jako dědice, žádoucího řešení

vzájemných závazků s ostatními vlastníky bytů. To vše však bude již předmětem

hmotněprávního posouzení věci, pro něž si nižší instance, díky oprávněnému

rozhodnutí o sukcesi, vytvořily ve smyslu § 107 odst. 2 o. s. ř. náležité

podmínky.

Odvolací soud tedy rozhodl správně a dovolání žalovaných bylo proto

zamítnuto (§ 243b odst. 2 věta před středníkem o. s. ř.).

Úspěšným žalobcům nevznikly v tomto řízení žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle

občanského soudního řádu.

V Brně dne 19. prosince 2007

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu