Nejvyšší soud Usnesení občanské

28 Cdo 2040/2001

ze dne 2001-12-20
ECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.2040.2001.1

28 Cdo 2040/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání žalobce Městské části P., zast.

advokátkou, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.5.1997, sp.zn. 29

Co 154/97 (v právní věci žalobce Městská část P., zast. advokátkou, proti

žalovanému M. Z., o vyklizení bytu, vedené pod sp.zn. 12 C 25/95 Obvodního

soudu pro Prahu 10), takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. května 1997 pod sp.zn. 29

Co 154/97, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. května 1997 pod č.j. 29 Co

154/97-38, jímž bylo odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu

10 ze dne 29. ledna 1996 pod č.j. 12 C 25/95-20 o zamítnutí žaloby na vyklizení

bytu jako opožděné odmítnuto podal dovolání žalobce, který vytkl soudu prvního

stupně, že odvolání bylo podáno včas, protože, ač došlo soudu prvního stupně

dne 25.7.1996, bylo poště svěřeno k přepravě dne 23.7.1996, tedy se zřetelem ke

dnu doručení, k němuž u žalobce došlo dne 8.7.1996, včas. Žalobce proto

odůvodnil přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.

(účastníkovi řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata

možnost jednat před soudem) a samotné dovolání odůvodnil ustanoveními § 241

odst. 3 písm. a/ a b/ o.s.ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání vycházel z

ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož

dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních

předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů. Proto

v tomto usnesení jsou uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění před

novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).

Dovolací soud nejdříve přezkoumal, zda dovolání bylo podáno včas.

Usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo odvolání žalobce jako opožděné

odmítnuto, bylo doručeno zástupkyni žalobce dne 10.7.1997; podané dovolání

proti tomuto usnesení nese prezentační razítko Obvodního soudu pro Prahu 1 dnem

12.8.1997. Lhůta k podání dovolání, která je podle ustanovení § 240 odst. 1

o.s.ř. jeden měsíc od právní moci odvolacího soudu by se zřetelem k tomu, že

končila nikoliv v pracovní den, byla zachována ještě podáním, které by bylo

učiněno osobně u soudu 11.8.1997 nebo nejpozději toho dne svěřeno poště k

přepravě. Podle obsahu spisu dovolání došlo Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne

12.8.1997; zápis však neobsahuje údaj o tom, zda podání bylo učiněno osobně,

nebo zda došlo poštou; pokud by bylo došlo poštou, není připojena obálka, z níž

by bylo možné zjistit podle razítka den podání.

Za této situace, když se vlastně jednalo o poslední den k podání dovolání, a

když se nepodařilo ani později – na výzvu soudu – opatřit obálku zásilky, pokud

byla podána poštou (svěřena poště k přepravě), nezbylo dovolacímu soudu, než

provedené dokazování u soudů nižších stupňů považovat za uzavřené a řešit

otázku včasnosti podaného dovolání právní úvahou.

Je nepochybné, a to plyne i z č.l. 39 spisu, že zásilka, obsahující dovolání

došla obvodnímu soudu dne 12.8.1997. Nebylo-li vyznačeno v otisku prezentačního

razítka, zda zásilka došla poštou nebo byla podána osobně, jak se to ostatně

mělo stát podle ustanovení § 156 odst. 1 Vnitřního a kancelářského řádu pro

okresní, krajské a vrchní soudy, potom ovšem tento nedostatek nelze přičítat k

tíži účastníka řízení. Je zřejmé, že v souzeném případě žalobce dovolání podal

a pokud není k dispozici podací lístek, když tvrdí, že ho podával poštou,

nezbylo, než dovolání považovat za včas podané.

Dovolací soud dále shledal, že dovolání bylo podáno osobami k tomu oprávněnými

– účastníkem řízení, řádně zastoupeném advokátem (§ 241 odst. 1 o.s.ř.).

Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř., dovolací důvod je

dán ustanovením § 241 odst. 3 písm. a/ o.s.ř.

Dovolání je důvodné.

Odvolací soud odmítl odvolání, směřující proti rozsudku soudu prvního stupně –

Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29.1.1996, č.j. 12 C 25/95-20, na tom

základě, že měl za to, že podání bylo svěřeno poště k přepravě až dne

24.7.1996, jak svědčí prezentační podací razítko na obálce připojené pod č.l.

25 spisu, tedy že odvolání bylo podáno opožděně, protože poslední den lhůty

uplynul dne 23.7.1996. Dovolatel však tvrdí, že odvolání bylo svěřeno poště k

přepravě nikoliv 24.7.1996, ale již 23.7.1996, tedy ještě v poslední den

zákonné lhůty. O tom dovolatel připojil ke spisu (č.l. 37) xerokopii podacího

lístku, ověřeného dne 17.11.1999 Obvodním soudem pro Prahu 10.

Za této situace nebylo možné rozhodnutí odvolacího soudu považovat za správné a

nezbylo, než napadené usnesení podle § 243b odst. 1 zrušit. Pokud by odvolací

soud pochyboval o tom, že podací lístek se týká předmětné zásilky (na podacím

lístku není bližší údaj o tom, kterého řízení vedeného u Obvodního soudu pro

Prahu 10 se podání týká), musel by patrně provést k věci další dokazování. K

tomu se však připomíná, že podací číslo na obálce z č.l. 25 (03153) odpovídá

číslu vyplněnému na podacím lístku z č.l.47.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského

soudního řádu.

V Brně dne 20. prosince 2001

JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r.

předseda senátu