Nejvyšší soud Usnesení občanské

28 Cdo 2077/2018

ze dne 2018-08-28
ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.2077.2018.1

V Brně dne 28. 8. 2018

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu

% ročně od 27. 2. 2014 do zaplacení a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení

ve vztahu mezi účastníky a vůči státu] (výrok I.); dále odvolací soud rozhodl,

že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok

II.).

Žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním a navrhl,

aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost, aniž v dovolání uvedl, v čem

spatřuje závažnou újmu, která by mu hrozila neprodleným výkonem napadeného

rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí.

Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění účinném

od 1. 1. 2014, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu

odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem

rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016

(ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23.

10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží

odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům,

za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného

rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že

neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli

hrozila závažná újma na jeho právech.

V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatele, k

níž by mělo dojít zaplacením přisouzené částky, nepodává.

Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do

majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele

a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov.

již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatel v

návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu

závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a jeho majetkové poměry odůvodňující

takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu.

Nejvyšší soud proto žádost dovolatele o odklad vykonatelnosti napadeného

rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 6. 2018

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu