28 Cdo 2169/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v právní věci žalobce V. B., a.s., zastoupeného advokátem proti žalovanému D. B., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 13.000.000 ,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp.zn. 14 C 22/2001, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.10.2000, čj. 4 Nc 95/2000-60 ve spojení s usnesením ze dne 22.1.2001, čj. 4 Nc 95/2000-67, takto:
Řízení o dovolání se zastavuje.
Usnesením ze dne 30.10.2000, čj. 4 Nc 95/2000-60, Krajský soud v Ostravě rozhodl, že věc bude ve smyslu § 12 odst. 2 o.s.ř. přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prostějově. Opravným usnesením ze dne 22.1.2001, čj. 4 Nc 95/2000-67, přikázal věc Okresnímu soudu v Šumperku s odůvodněním, že došlo k chybě v psaní.
Žalovaný napadl posledně uvedené usnesení podáním označeným jako námitka nepříslušnosti Okresního soudu v Šumperku, v jehož odůvodnění namítl, že nejde o chybu v psaní a požádal o předložení věci odvolacímu soudu, případně nadřízenému soudu k projednání této zásadní otázky.
Protože podle bodu 2. hlavy první části dvanácté zák. č. 30/2000 Sb., kterým se mění zák. č. 99/1963 Sb. pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, jež byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy, bylo třeba v dané věci aplikovat zákon č. 99/1963 Sb. ve znění před novelou provedenou zák. č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).
Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Odvolání je však opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 201 o.s.ř.).
Pojem „nadřízený soud“ je-li použit v o.s.ř. k určení příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoliv ze vztahů instančních a s pojmem „soud prvního stupně“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27.6.1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod čís. 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský soud jako nejblíže společně nadřízený (§ 12 odst. 3 věta první o.s.ř.) o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o.s.ř., a vydá-li v této souvislosti opravné usnesení, jak je tomu v dané věci, není toto rozhodnutí rozhodnutím soudu prvního stupně, proti němuž lze podat podle § 201 o.s.ř. odvolání.
Funkční příslušnost pro projednání odvolání proti takovému rozhodnutí nadřízeného soudu občanský soudní řád ani neupravuje; nepočítá s jinými odvolacími soudy než s krajskými soudy, rozhodují-li o odvoláních proti rozhodnutí okresního soudu (§ 10 odst. 1 o.s.ř.), a vrchními soudy rozhodují-li o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (§ 10 odst. 2 o.s.ř.) .
Podání žalovaného nemůže být projednáno ani jako dovolání, neboť to je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o.s.ř.), jímž rozhodnutí nadřízeného soudu rovněž není.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení a Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí podle § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. ledna 2002
JUDr.Iva Brožová
předsedkyně senátu