28 Cdo 2427/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobců a) I. M., b) J. M., c) M. M., zastoupeného Mgr. Miroslavem Neradem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 3, a d) J. M., proti žalované O. J., o vydání věci eventuálně zaplacení finanční náhrady, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 20 C 11/99, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2010, č. j. 30 Co 144, 145/2010-763, takto:
I. Dovolací řízení se ve vztahu k žalobcům a), b) i c) zastavuje. II. Dovolání žalobce d) se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Právní předchůdce žalobců, J. M., zemřelý 30. 5. 2011, naposledy bytem P., podal k Nejvyššímu soudu dovolání proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze, kterým tento soud k jeho odvolání přezkoumal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 3. 2008, č. j. 20 C 11/99-562, doplněný rozsudkem ze dne 21. 7. 2009, č. j. 20 C 11/99-666, a zastavil odvolací řízení ve vztahu k části žalobcem požadovaných předmětů (výrok I.), schválil smír ohledně
položky mikrovlnná trouba (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III. a IV.). Právní předchůdce žalobců podal dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem, pročež byl dne 28. 4. 2011 soudem prvního stupně vyzván, aby doložil plnou moc právního zástupce, jímž musí být v dovolacím řízení advokát. Jelikož dne 30. 5. 2011 dovolatel J. M. zemřel, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 18. 6. 2013, č. j. 20 C 11/99-850, o tom, že v řízení bude v souladu s § 107 o. s. ř. pokračováno s jeho právními nástupci – pozůstalou manželkou I.
M. a pozůstalými syny J. M., M. M. a J. M. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. 12. 2012, které je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum. Dovolací soud přihlédl k tomu, že žalobkyně a) podáním ze dne 4. 10. 2012, žalobce c) podáním ze dne 5. 12. 2012 a žalobce b) podáním ze dne 29.
11. 2013 následně vzali podané dovolání zpět, a dle § 243b odst. 5, věty druhé, o. s. ř. řízení ve vztahu k těmto účastníkům zastavil. Ve vztahu k dovolateli d) pak Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), nejsou však dány podmínky pro jeho věcné projednání. Podle § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy.
Ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.) a je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, § 21a, anebo v § 21b (o. s. ř.), která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v § 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, § 21a, § 21b, anebo v § 26a odst. 3 (o.
s. ř.), která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 4 o. s. ř.). Povinné advokátní zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno o dovolání věcně rozhodnout. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Žalobce d) nebyl zastoupen advokátem a z obsahu spisu nevyplývá, že by byl měl právnické vzdělání, přestože v řízení bylo na tuto podmínku dovolacího řízení soudem prvního stupně upozorňováno, je zjevné, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle § 241 odst. 1, věty první, o.
s. ř. ve spojení s § 241 odst. 4 o. s. ř. nebyla přes soudem prvního stupně provedené opatření do současné doby splněna.
Nejvyšší soud ovšem dovolací řízení ve vztahu k žalobci d) pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 241b odst. 2 o. s. ř. nezastavil, jelikož přihlédl k tomu, že dle § 241b odst. 2, části věty za středníkem, o. s. ř. je postup podle § 104 odst. 2 o. s. ř. vyloučen, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné. Přípustnost dovolání je pak dána pouze, jde-li o rozhodnutí ve věci samé vyhovující požadavkům ustanovení § 237 o.
s. ř. či o některé z rozhodnutí procesního rázu výslovně uvedených v ustanovení § 238, § 238a a 239 o. s. ř. V daném případě je zjevné, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu nelze podřadit ani pod jeden z případů, v nichž zákon připouští dovolací přezkumu, pročež je na místě dovolaní žalobce d) jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnout. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, i § 146 odst. 2, věty první, a odst. 3 o.
s. ř. za situace, kdy žalované, která by jinak měla na náhradu nákladů dovolacího řízení právo, v tomto řízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.