28 Cdo 2534/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce P. P., proti žalovaným 1. České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1, a 2. hlavnímu městu Praze se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 1, o zaplacení částky 3.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 152/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2010, č. j. 36 Co 54/2010-117, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce podal k Nejvyššímu soudu dovolání proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým tento soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 3. 2010, č. j. 10 C 152/2008-98, jímž byl pro vady odmítnut návrh žalobce na zahájení řízení (viz § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů).
Je-li dovolatelem – jako je tomu i v posuzovaném případě – fyzická osoba, je nezbytné, aby (nemá-li právnické vzdělání) byla zastoupena advokátem (notářem), jímž musí být dovolání i sepsáno (viz § 241 odst. 1, odst. 2 písm. a/ a odst. 4 o. s. ř.).
Při podání dovolání nebyl žalobce zákonem stanoveným způsobem zastoupen a z obsahu spisu nevyplývá, že by měl právnické vzdělání. Jeho žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 8. 2010, č. j. 10 C 152/2008-132, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 12. 2010, č. j. 36 Co 109/2010-141, zamítnuta. Následně byl žalobce usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 4. 2011, č. j. 10 C 152/2008-147, vyzván k tomu, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. K tomu mu byla stanovena lhůta 10 dnů; současně byl žalobce poučen, že jinak bude dovolací řízení zastaveno.
Doručené výzvě žalobce nevyhověl.
Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje – vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 241 o. s. ř.), a protože ke zhojení uvedeného nedostatku přes opatření soudu nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil (§ 104 odst. 2, § 241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 146 odst. 2, věty první, o. s. ř. za situace, kdy žalovaným, kteří by jinak měli na náhradu nákladů dovolacího řízení právo, v tomto řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. srpna 2011 JUDr. Jan E l i á š, Ph.D., v. r. předseda senátu