28 Cdo 2604/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr.
Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského ve
věci žalobce M. Z., P., zastoupeného JUDr. Petrou Stupkovou, LL.M., proti
žalovanému Golfovému klubu Konopiště, IČ: 67360505, se sídlem v Bystřici,
Tvoršovice 27, zastoupenému Mgr. Martinem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze
1, Jakubská 647/2, o určení neplatnosti rozhodnutí občanského sdružení, vedené
u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 11 C 12/2013, o dovolání žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. března 2014, č. j. 28 Co
112/2014-112, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce podal dovolání proti shora označenému usnesení Krajského soudu
v Praze, jímž tento soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne
30. ledna 2014, č. j. 11 C 12/2013-98, kterým bylo podle § 208 odst. 1
občanského soudního řádu pro opožděnost odmítnuto odvolání žalobce, směřující
proti rozsudku téhož soudu ze dne 3. prosince 2013, č. j. 11 C 12/2013-70.
Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal podle zákona č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12.
2013 (srov. článek II bod 7 zákona č. 404/2012 a čl. II bod 2 zákona č.
293/2013) – dále jen „o. s. ř.“ a shledal, že dovolání není přípustné.
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné
proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,
jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního
práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací
praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti
usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4.
Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout
rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání
nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení
odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního
stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
V posuzované věci žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost.
Proti takovému usnesení – jak plyne se shora citovaných ustanovení zákona – je
přípustná žaloba pro zmatečnost (srov. § 229 odst. 4 o. s. ř.) a dovolání je
proto vyloučeno (srov. § 238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.).
Proto Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (srov. § 243c odst. 1 věty
první o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první,
§ 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy
žalovanému, který by jinak měl na jejich náhradu zásadně právo, v tomto řízení
náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. srpna 2014
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu