28 Cdo 277/2018-178 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobců a) P. R., U. J., b) J. R., P., c) V. R., P., d) V. S., P., e) E. S., P., f) A. D., P., zastoupených JUDr. Zdeňkou Mužíkovou, advokátkou se sídlem v Berouně, Husovo nám. 44/31, g) J. R., posledně N., zesnulého dne 11. 9. 2017, proti žalované: Česká republika – Ministerstvo financí ČR, IČO 00006947, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o náhradu za znárodněný podnik společnosti „A. R. a synové, a. s., se sídlem Praha – Smíchov, Zborovská 4“, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 290/2011, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2014, č. j. 24 Co 123/2014-105, takto:
I. V dovolacím řízení přerušeném usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2017, č. j. 28 Cdo 4903/2016-165, bude pokračováno.
II. V řízení bude namísto žalobce J. R. pokračováno s J. R., M. R., a S. P., všemi N.
Žalobci napadli dovoláním v záhlaví citovaný rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 9. 2013, č. j. 30 C 290/2011-71, jímž soud prvního stupně žalobu o náhradu za znárodněný podnik společnosti „A. R. a synové, a. s., se sídlem Praha – Smíchov, Zborovská 4“ zamítl a nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení (výrok II. rozsudku odvolacího soudu). Po předložení věci dovolacímu soudu žalobce J. R. dne 11. 9. 2017 zemřel. Nejvyšší soud tudíž řízení o dovolání žalobců usnesením ze dne 25. 10. 2017, č. j. 28 Cdo 4903/2016-165, přerušil do pravomocného skončení řízení o pozůstalosti zesnulého žalobce, vedeného u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 22 D 795/2017 (ust. § 107 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále část první, čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „o. s. ř.“) Z usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 20. 12. 2017, č. j. 22 D 795/2017-62, jež nabylo právní moci dne 22. 12. 2017 a jímž bylo řízení o pozůstalosti zesnulého žalobce pravomocně skončeno, vyplývá, že dědici zůstavitele J. R. jsou jeho manželka J. R. a dcery M. R. a S. P., z nichž žádná dědictví neodmítla. Nejvyšší soud tudíž rozhodl, že v dovolacím řízení bude pokračováno s tím, že namísto zesnulého žalobce se jej budou účastnit jeho dědici (§ 243b, § 107 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. února 2018
Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu
Chybějící údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je vadou dovolání, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. O uvedenou náležitost přitom dovolatelé dovolání v zákonné lhůtě nedoplnili (k doplnění dovolání srov § 241b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Zcela nad rámec výše uvedeného lze dodat, že v posuzovaném případě se odvolací soud od ustálené judikatury Nejvyššího ani Ústavního soudu neodchýlil, dovodil-li, že se zmírnění majetkové křivdy, došlo-li k ní neposkytnutím náhrady za znárodněný majetek podle předpisů o znárodnění z let 1945 - 1948, lze domáhat toliko za podmínek stanovených restitučními předpisy (podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, na který odkazuje ustanovení § 2 odst. 3 věta druhá zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích; k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1325/96, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 28 Cdo 253/2005, z judikatury Ústavního soudu např. nález ze dne 22. 10. 1997, sp. zn. II. ÚS 192/96), čímž je možnost vznášení nároků na vyplácení či určení náhrad přímo na základě poválečných předpisů o znárodnění tímto zvláštním restitučním mechanismem nápravy vytěsněna, pročež se již v současnosti uspokojení práv založených dekretem č. 100/1945 Sb. s úspěchem domáhat nelze (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. 28 Cdo 1944/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 321/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2015, sp. zn. 28 Cdo 137/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1484/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3886/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2811/2015). Závěr o poměru restitučních předpisů (coby leges specialis) k ostatním právním předpisům sleduje též principy vyjádřené v judikatuře Ústavního soudu (přiměřeně srov. např. plenární stanovisko Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl. ÚS - st. 21/05, uveřejněné pod č. 477/2005 Sb., jímž byl právní názor o specialitě restitučních předpisů vztažen i na případy majetkových křivd, k nimž došlo před 25. 2. 1948 a zvláštní restituční předpis nestanovil způsob zmírnění nebo nápravy majetkové újmy).
Napadají-li konečně dovolatelé rozhodnutí odvolacího soudu i v části výroku I., jíž bylo rozhodnuto o nákladech prvostupňového řízení, či ve výroku II. o nákladech odvolacího řízení, neuplatňují ve vztahu k těmto akcesorickým výrokům v rozporu s ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř. žádnou samostatnou argumentaci (ačkoliv rozsudek odvolacího soudu lze přezkoumat právě jen z důvodů vymezených v dovolání - § 242 odst. 3 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. v situaci, kdy dovolání žalobců bylo odmítnuto a kdy k nákladům (oprávněné) účastnice řízení (která podala vyjádření k dovolání) patří paušální náhrada režijních nákladů za jeden úkon ve výši 300 Kč (§ 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu).
Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na stránkách nalus.usoud.cz.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. března 2018
Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu