28 Cdo 3089/2024-266
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce: V. Š., proti žalované: J. W., zastoupena Mgr. Evou Durdilovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Slezská 2232/144, o 15 647,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 5 C 6/2016, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2024, č. j. 22 Co 63/2024-232, takto:
I Dovolání se odmítá. II Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
1. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 30. 4. 2024, č. j. 22 Co 63/2024-232, potvrdil usnesení Okresního soudu Kutné Hoře (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 13. 2. 2024, č. j. 5 C 6/2016-223, jímž bylo odmítnuto odvolání žalované ze dne 3. 2. 2024 proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 14. 9. 2015, č. j. 5 C 138/2015-24, pro opožděnost, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
2. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.
3. Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v § 238a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen – „o. s. ř.“) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v § 237 o. s. ř. Ve smyslu § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ovšem dovolání, jehož přípustnost je hodnocena dle § 237 o. s. ř., není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
4. V dané věci žalovaná napadá dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo v řízení o zaplacení 15 647,50 Kč s příslušenstvím odmítnuto odvolání pro opožděnost. Dovoláním dotčeným usnesením tedy bylo rozhodnuto v řízení o peněžitém plnění, jehož výše nepřesahuje 50 000 Kč. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu vydanému v projednávané věci (o vypořádání vztahů mezi podílovými spoluvlastníky), nemající charakter sporu ze spotřebitelských smluv či sporu pracovněprávního, tudíž ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není přípustné; srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2000 sp. zn. 25 Cdo 1184/2000, ze dne 21. 5. 2003 sp. zn. 25 Cdo 725/2003, či ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 850/2019. Nadto přípustnost dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, vylučuje i ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř, dle něhož dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.
5. Napadá-li pak dovolatelka usnesení odvolacího soudu i ve výroku o náhradě nákladů řízení, není dovolání v tomto rozsahu přípustné se zřetelem k ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
6. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.), dovolání jako nepřípustné odmítl (§ 243c odst. 1 věty první o. s. ř).
7. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. v situaci, kdy dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci žádné účelně vynaložené náklady v dovolacím řízení nevznikly.
8. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 2. 2025
Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu