Nebylo tedy shledáno naplnění dovolacího důvodu označeného žalobcem. Dovolací
soud také nezjistil, že by v řízení před soudy obou nižších stupňů došlo k
vadám vedoucím ke zmatečnosti nebo k jiným vadám, které mohly mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto
dovolání žalobce zamítá (§ 243b odst. 2 věta před středníkem o. s. ř.).
Žalobci byla vzhledem k neúspěchu ve věci uložena povinnost zaplatit náklady
dovolacího řízení žalovanému (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.
s. ř.). Tyto náklady protistraně vznikly (dovolací řízení zahájeno již po 1. 9.
2006) ve výši odměny za vyjádření k dovolání. Základní sazba tu činila 20.000,-
Kč, a po krácení na polovinu představovala odměna zástupce částku 10.000,- Kč
(§ 5 písm. b/, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.). Poté bylo nutno přičíst
režijní paušál ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.).
Vzhledem k tomu, že advokát Mgr. R. P. osvědčil, že je plátcem daně z přidané
hodnoty, patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3, § 151
odst. 2 věty druhé o. s. ř. vedle odměny za zastupování a paušální částky
náhrady výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty podle sazby daně z
přidané hodnoty (19 % - srov. § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o
dani z přidané hodnoty), tedy částka 1.957,- Kč. Celkový součet nákladů řízení
na straně žalovaného pak činil 12.257,- Kč.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského
soudního řádu.
V Brně dne 28. listopadu 2007
JUDr. Ludvík D a v i d , CSc.,
v. r.
předseda senátu