28 Cdo 4062/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobce J., zastoupené advokátkou, proti žalované Č. r. – Ú. p. z. s. v. v. m., o zaplacení 137.700,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 71/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2008, č. j. 20 Co 108/2008-110, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech dovolacího řízení částku ve výši 7.978,- Kč k rukám advokátky, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, které svým přípisem ze dne 11. 11. 2008 vzala v celém rozsahu zpět.
Podle ustanovení § 243b odst. 5, věty druhé, o. s. ř. platí, že vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud proto také tak postupoval i v dané věci a rozhodl o zastavení předmětného dovolacího řízení.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2, věty první, o. s. ř. V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v odměně za zastupování ve výši 7.678,- Kč [srov. § 3 odst. 1 bod 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb., a č. 277/2006 Sb. – čl. II.], v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb. – čl. II), celkem tedy ve výši 7.978,- Kč. Žalovaná je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokátky, která žalobce v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. listopadu 2008
JUDr. František I š t v á n e k, v. r.
předseda senátu
Ve druhém výroku usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2008, č. j. 28 Cdo 4062/2008-137, nebyla zohledněna skutečnost, že advokátka JUDr. J. K. je plátcem daně z přidané hodnoty. K nákladům řízení náleží podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3, § 151 odst. 2 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) vedle odměny za zastupování a paušální částky náhrady výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty podle sazby daně z přidané hodnoty (19 % - srov. § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Tato daň představovala z přiznaných nákladů 1.516,- Kč. Náhrada nákladů dovolacího řízení tedy celkem činila po přičtení daně 9.494,- Kč. Ve výše označeném usnesení byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení pouze ve výši 7.978,- Kč, což nezahrnovalo částku, kterou je advokátka, jež žalobce v řízení zastupovala, povinna odvést jako plátce daně z přidané hodnoty.
Postupem podle § 243c odst. 1 a § 164 o. s. ř. bylo výše vysvětlené pochybení napraveno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. února 2009
JUDr. František I š t v á n e k
předseda senátu