28 Cdo 693/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání České republiky - Ministerstva financí ČR, 118 10 Praha 1, Letenská 15, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2000, sp. zn. 42 Co 869/2000, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 C 387/93 (žalobců A/ Ing. J. M. a B/ M. M., zastoupených advokátem, proti žalované České republice - Ministerstvu financí ČR, o zaplacení 1,126.609,20 Kč s přísl.), takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. 11. 2000, sp. zn. 42 Co 869/2000, změnil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 6. 2000, č. j. 38 C 387/93-120, v odvoláním napadené části (tj. v odstavcích I., II., a IV. výroku) a uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobcům po 563.304,60 Kč s 3% úrokem z prodlení od 30. 1. 1994 do 14. 7. 1994 a s 16 % úrokem od 15. 7. 1997 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku tak, že 10.000,- Kč zaplatí každému v hotovosti a zbytek v cenných papírech, které nemají povahu státního dluhopisu. Dále uložil žalovanému, aby zaplatil žalobcům na nákladech řízení částku 55.420,- Kč, a to každému z jedné poloviny, a na nákladech odvolacího řízení částku 16.300,- Kč, každému z jedné poloviny.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, které svým podáním ze dne 9. 2. 2001 vzal zpět z důvodů uzavření mimosoudní dohody mezi účastníky.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti uvedeného zákona, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ustanovení občanského soudního řádu /zákona č. 99/1963 Sb./) ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.
Podle ustanovení § 243b odst. 4, druhá věta, o. s. ř., vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
V daném případě žalovaný vzal své dovolání zcela zpět, proto dovolací soud dovolací řízení, ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení, zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 4, věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1, věty první, o. s. ř., neboť žalovaný na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalobcům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. července 2001
JUDr. Julie M u r á n s k á, v.r.
předsedkyně senátu