28 Ncu 215/2017-6
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Petra Krause o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem M. A. C., zastoupeným B. K., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, t a k t o :
Rozsudek Nejvyššího soudu Kalifornie, kraj Ventura, Spojené státy americké, jímž bylo stanoveno otcovství, k nezletilému, u z n á v á na území České republiky.
Nejvyšší soud Kalifornie, kraj Ventura (Spojené státy americké), ke společnému návrhu navrhovatele a Z. K., směřujícímu vůči, rozhodl, že navrhovatele a Z. K. prohlašuje právoplatnými otci nezletilého dítěte, které se má narodit náhradní matce dne anebo kolem tohoto data. Podle pokynů obsažených v bodě 9. tohoto rozsudku byl po narození nezletilého, narozeného dne (Spojené státy americké) matrikou správního obvodu/kraje Los Angeles, Kalifornie, vystaven rodný list nezletilého (osvědčení o živém narození, místní registrační číslo). K uznání předložené rozhodnutí již bylo ve výroku, jímž bylo stanoveno otcovství Z. K. k nezletilému, uznáno na území České republiky rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, č. j. 28 Ncu 107/2017-7. Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. V nálezu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, Ústavní soud předestřel právní názor, dle něhož neuznání cizího rozhodnutí, kterým bylo určeno rodičovství k dítěti dvou osob stejného pohlaví v situaci, v níž už rodinný život byl mezi nimi fakticky i právně konstituován formou náhradního mateřství, z důvodu, že české právo neumožňuje rodičovství dvou osob stejného pohlaví, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte chráněným čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče. Nejvyšší soud přitom neshledal žádných okolností, jež by opodstatňovaly odlišení řešeného případu od věci, v níž byl vydán citovaný nález. Nejvyšší soud proto návrhu vyhověl a uznal výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu Kalifornie, kraj Ventura (Spojené státy americké), rovněž ve výroku o určení rodičovství (otcovství) navrhovatele k nezletilému, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek. Tento rozsudek nabývá právní moci dnem doručení.
V Brně 30. ledna 2018
JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu