Nejvyšší soud Rozsudek občanské

28 Ncu 90/2019

ze dne 2019-10-15
ECLI:CZ:NS:2019:28.NCU.90.2019.1

28 Ncu 90/2019-16

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Petra Krause o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou H. L. J. von C. (dříve, resp. v ČR, H. H.), bytem XY, Australské společenství, zastoupenou V. Ř., bytem v XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, takto:

Rozsudek Rodinného soudu Austrálie v Parramattě, Australské společenství (Family Court of Australia, Parramatta), ze dne 28. 10. 1983, sp. zn. P.3728, pravomocný dne 29. 11. 1983, jímž bylo rozvedeno manželství J. H. a H. H., rozené P., uzavřené dne 16. 12. 1972 v Kojetíně, okres Přerov, zapsané v knize manželství Městského úřadu v Kojetíně, okres Přerov, ve svazku II, roč. 1972, str. 3, poř. č. 66, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.

Rodinný soud Austrálie v Parramattě, Australské společenství, k návrhu navrhovatelky rozvedl její manželství, když po provedeném řízení zjistil, že manželé se vzájemně odcizili a nebyly shledány předpoklady pro obnovení společného soužití. V době rozvodu nezletilé dcery AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym) byly svěřeny do péče matky.

Vztahy mezi manžely byly tedy tak trvale rozvráceny, že nelze očekávat jejich obnovení. Ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu je proto v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).

K uznání předložený rozsudek nabyl dle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.

Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.

V Brně dne 15. 10. 2019

JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu