28 Nd 142/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Oldřicha Jehličky a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida,
CSc., v právní věci žalobce: K. b., a. s., proti žalovaným: 1. Č. o. a v. s.,
a. s., a 2. JUDr. Ing. Z. Z., oba žalovaní zastoupeni advokátem, o zaplacení
částky 1 114 242,50 DEM s příslušenstvím a odměnou, vedené u Městského soudu v
Praze pod sp. zn. Cm 855/2001,
rozhodl o návrhu žalovaných na přikázání věci jinému soudu z důvodu
vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc žalobce K. b., a. s., proti žalovaným 1. Č. o. a v. s., a. s., a
2. JUDr. Ing. Z. Z., vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Cm 855/2001,
se nepřikazuje Krajskému soudu v Brně.
Žalovaný č. 2 ve svém podání ze dne 6.3. 2002 došlém Městskému soudu v
Praze dne 6.3. 2002 učinil návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému
soudu v Brně (č.l. 19. Vhodnost přikázání spatřuje v tom, že v obvodu Krajského
soudu v Brně má své bydliště a žalovaný č. 1 měl v obvodu tohoto soudu
donedávna své sídlo, přičemž významná část činnosti žalovaného č. 1 je doposud
v tomto obvodu vykonávána.
Žalobce vyslovil s návrhem nesouhlas, přičemž poukázal na ust. § 87 písm. e)
o.s.ř., absenci skutečně vážných důvodů a zhoršením pozice žalobce v případě
vyhovění návrhu.
Žalovaný č. 1 vyslovil s návrhem žalovaného č. 2 souhlas podáním ze dne 29.5.
2002 (č.l. 30).
Nejvyšší soud České republiky jako soud ve smyslu § 12 odst. 3 o. s. ř.
společně nadřízený Městskému soudu v Praze, který věc dosud projednává, a
Krajskému soudu v Brně, kterému je věc navrhována k projednání, uvedený návrh
žalovaných projednal a zjistil, že není důvodný. Z dosud shromážděného
spisového materiálu je nepochybné, že soudem věcně a místně příslušným k
projednání podaného návrhu je Městský soud v Praze [§ 9 odst. 3 písm. p), § 87
písm. e) o. s. ř.].
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z
důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé, ovšem musí jimi být
podložen závěr, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji
a rychleji. Postup podle citovaného ustanovení představuje výjimku ze zásady,
že řízení koná soud, jehož příslušnost vyplývá ze zákona. Tato zásada je i
ústavně garantována v ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a
svobod. Z toho je zřejmé, že skutečnosti, o které se přikázání věci jinému
soudu opírá, musí mít výjimečnou povahu i závažnost, tak aby byl odůvodněn
průlom do uvedené ústavní zásady. V posuzovaném případě však žádný takový důvod
zjištěn nebyl a z návrhu žalovaného ani nelze dovodit, že by snad projednání a
rozhodnutí věci Krajským soudem v Brně bylo z obecného hlediska vhodnější,
hospodárnější a rychlejší.
V této souvislosti nelze přehlédnout, že místní příslušnost Městského soudu v
Praze byla založena ustanovením § 87 písm. e) o. s. ř. Podle tohoto zákonného
ustanovení je místně příslušným také soud, v jehož obvodu je platební místo,
uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru. Jde o
příslušnost danou na výběr, přičemž výběr přísluší žalobci. Uvedená zákonná
úprava tedy posiluje postavení žalobce tím, že zajišťuje co nejúčelnější a
nejhospodárnější projednání jeho nároku, uplatňovaného v daném případě ze
směnky, a preferuje možnost jeho kvalifikovaného posouzení tím soudem, v jehož
obvodu je platební místo. Tento zájem je natolik intenzivní, že má případně
přednost i před příslušností určenou podle místa (bývalého) sídla event.
bydliště žalovaných ve smyslu § 84, § 85 odst. 1, 3 a § 85a o. s. ř.
Při posuzování podmínek vhodnosti delegace předmětné věci jinému soudu přitom
nebylo možné odhlédnout ani od negativního stanoviska žalobce, který s delegací
nesouhlasí. Pozice žalobce by se přikázáním věci Krajskému soudu v Brně
nepochybně zhoršila, a to především co do dostupnosti tohoto soudu z důvodu
jeho podstatně větší vzdálenosti od sídla žalobce.
Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud České republiky
rozhodl o návrhu žalovaných na delegaci vhodnou v této věci tak, že se věc
Krajskému soudu v Brně nepřikazuje.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2003
JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r.
předseda senátu