28 Nd 151/2020-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněné: Albert Česká republika, s.r.o., identifikační číslo osoby 440 12 373, se sídlem v Praze 5, Jinonice, Radlická 520/117, zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, proti povinnému: L. K., narozenému XY, bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 EXE 10555/2020, o určení soudu, jenž věc projedná a rozhodne, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 EXE 10555/2020 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Oprávněná podala k rukám JUDr. Ondřeje Mareše, LL.M., soudního exekutora Exekutorského úřadu Litoměřice, se sídlem v Litoměřících, Masarykova 679/33, exekuční návrh pro vymožení pohledávky ve výši 516 Kč, jejíž zaplacení ukládá povinnému vykonatelný rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 1. 2019, č. j. 5 T 199/2018-246. Soudní exekutor následně požádal Okresní soud v Ostravě o pověření a nařízení exekuce. Usnesením ze dne 12. 3. 2020, č. j. 50 EXE 10555/2020-16, Okresní soud v Ostravě vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne (§ 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.
s. ř.“), se závěrem, že chybí podmínky pro určení místní příslušnosti. Podle ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „exekuční řád“), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř., vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu. K otázce pravomoci soudu a jejímu zkoumání srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12.
11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách. Příslušnost exekučního soudu upravuje exekuční řád v ustanovení § 45. Z druhého odstavce tohoto ustanovení vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá- li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. V daném případě nelze určit místně příslušný soud ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť podle obsahu spisu povinný nemá v současné době místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn.
31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud také vyložil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného; skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že danou exekuční věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě, u něhož bylo řízení zahájeno. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná též na internetových stránkách Nejvyššího soudu (www.nsoud.cz)
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 4. 2020
Mgr. Petr Kraus předseda senátu