28 Nd 199/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a JUDr. Josefa Rakovského ve věci žalobce OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s., IČ: 63839997, se sídlem v Praze 6, Čs. armády 20, zast. JUDr. Alešem Klechem, LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, Zámecká 20, proti žalované Léčebné lázně Jáchymov a. s., IČ: 45359229, se sídlem v Jáchymově, T. G. Masaryka 415, zast. JUDr. Pavlem Tumou, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 16, o zaplacení 222.767,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. 19 C 13/2012, o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Návrh žalované, aby věc vedená u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 19 C 13/2012 byla z důvodu vhodnosti přikázána Krajskému soudu v Brně, se zamítá.
Žalovaná podáním ze dne 25. 4. 2012 navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Krajskému soudu v Brně. Návrh odůvodňuje tím, že u Krajského soudu v Brně probíhá obdobný spor jako v projednávané věci (o náhradu bezdůvodného obohacení vzniklého v období od 1. 2. 2010 do 31. 12. 2010 v důsledku užívání autorských děl umělců zastupovaných žalobcem na televizních a rozhlasových přijímačích umístěných na pokojích zdravotnických zařízení provozovaných stranou žalovanou) mezi žalobcem a obchodní společností Lázně Luhačovice, a.s., která je jediným akcionářem žalované. Dle názoru žalované je přikázání věci Krajskému soudu v Brně v souladu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť projednávaná věc bude moci být spojena s již dříve zahájeným řízením vedeným v obdobné věci vůči jeho jedinému akcionáři. Žalobce s přikázáním věci Krajskému soudu v Brně vyjádřil nesouhlas. Uvedl, že žalovanou označovaná soudní řízení spolu skutkově a důkazně nesouvisejí, neboť se týkají provozování rozhlasového a televizního vysílání v různých lázeňských zařízeních, prostřednictvím jiných přístrojů a ve vztahu k odlišným ubytovaným osobám. Poukázal též na okolnost, že u Krajského soudu v Plzni je pod sp. zn. 19 C 127/2010 projednávána skutkově obdobná věc týkající se provozování vysílání v lázeňském zařízení žalované. Podle ustanovení § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen - „o. s. ř.“) může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána. Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. Ze samotné okolnosti, že u jiného soudu probíhá již dříve zahájený spor s obdobným předmětem řízení, nelze dovodit, že jiným než příslušným soudem věc bude projednána rychleji a hospodárněji. Nelze totiž předjímat, zda věc skutečně bude spojena s jiným soudním řízením, ani posuzovat do jaké míry by bylo lze výsledky dokazování provedeného v dříve zahájeném řízení použít i v projednávané věci, zvláště jde-li v posuzovaném případě na straně žalované o různé účastníky řízení, byť personálně propojené (obchodní společnost Lázně Luhačovice, a.s. je jediným akcionářem žalované). Při nesouhlasu žalobce s přikázáním věci Krajskému soudu v Brně tak v projednávané věci nejsou dány důvody vhodnosti, jež by odůvodňovaly průlom do ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Jelikož tedy v posuzovaném případě výjimečné důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně naplněny nejsou, Nejvyšší soud návrhu žalované na přikázání věci nevyhověl. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. července 2012
JUDr. Ludvík David, CSc. předseda senátu