Nejvyšší soud Usnesení občanské

28 Nd 360/2014

ze dne 2014-11-21
ECLI:CZ:NS:2014:28.ND.360.2014.1

28 Nd 360/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause ve věci žalobkyně Home Credit a.s., IČ 269 78 636, se sídlem v Brně, Nové sady 996/25, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti žalovanému K. M., o zaplacení 25.676,- Kč s příslušenstvím a 8.512,42 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 50/2012, o určení místní příslušnosti, takto: Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 50/2012 projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.

Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně se žalobkyně domáhala vydání platebního rozkazu, kterým by byl žalovaný zavázán k zaplacení v záhlaví označené částky, a to z titulu úvěrové smlouvy, již žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 1. 4. 2008. Usnesením ze dne 13. 3. 2012, č. j. 214 C 50/2012-32, Městský soud v Brně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu. Městský soud konstatoval, že prorogační dohoda dle § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.

s. ř.“), na jejímž základě pokládala žalobkyně tento soud za místně příslušný, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, absolutně neplatná, přičemž jiný důvod k podání žaloby u Městského soudu v Brně dán nebyl. Z úvěrové smlouvy, jakož i výpisů z centrální evidence obyvatel vyplývá, že žalovaný je od roku 1993 nepřetržitě místně spjat s M. P., kde má bydliště rovněž matka žalovaného. Jelikož však místo pobytu žalovaného není známo, bylo třeba předložit věc Nejvyššímu soudu v souladu s § 11 odst. 3 o.

s. ř. k určení místně příslušného soudu, jenž věc projedná a rozhodne. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Z ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. pak vyplývá, že nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Z obsahu spisu vyplývá, že věc patří do pravomoci českých soudů, není však známo, kde měl žalovaný v době zahájení řízení bydliště (tj. místo, kde se naposledy zdržoval s úmyslem zdržovat se tam trvale) ani kde se zdržoval, pročež podmínky místní příslušnosti nelze určit.

K soudu, u něhož bylo řízení zahájeno, aktuální vztah žalovaného zjištěn nebyl, neboť ten byl dán toliko sjednáním prorogační doložky podle ustanovení § 89a o. s. ř., jejíž platností (z hlediska Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013 k výkladu ustanovení § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, o prorogačních doložkách sjednaných ve spotřebitelských smlouvách, zejména ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech, sp. zn. Cpjn 200/2011, publikovaného pod R 79/2013) se pak Nejvyšší soud s ohledem na procesní situaci danou předložením mu věci k rozhodnutí dle § 11 odst. 3 o.

s. ř. nemohl zabývat (obdobně srov. kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2014, sp. zn. 30 Nd 211/2014).

Protože jsou splněny předpoklady dle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, rozhodl Nejvyšší soud tak, že místně příslušným soudem pro projednání a rozhodnutí výše označené věci je Okresní soud v Hodoníně, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu žalovaného i adresa, jež byla jako bydliště žalovaného uvedena v úvěrové smlouvě, na základě níž se žalobkyně domáhá požadovaného plnění.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. listopadu 2014

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu