28 Nd 402/2021-37
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně MADE GROUP, a.s., identifikační číslo osoby 271 24 151, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 614/10, zastoupené Mgr. Petrem Mimochodkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Mánesova 752/10, proti žalované NEXU, s. r. o., identifikační číslo osoby 362 45 402, se sídlem v Novém Mestě nad Váhom, Dr. I. Markoviča 2083/1, Slovenská republika, o zaplacení 430.333,73 EUR, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 15 C 338/2020, o určení soudu, jenž věc projedná a rozhodne, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 15 C 338/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 9.
Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 12. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 9 domáhá zaplacení částky 430.333,73 EUR s příslušenstvím, z titulu nezaplaceného zboží dodaného právní předchůdkyni žalované (FRUIT FOOD, s.r.o.) na základě rámcové kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 2. 6. 2016. Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 18. 2. 2021, č. j. 15 C 338/2020-7, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne (§ 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.
s. ř.“), se závěrem, že chybí podmínky pro určení místní příslušnosti [pravomoc českých soudů měl za založenou dohodou účastníků dle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění); dále jen „nařízení Brusel I bis“]. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř., se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak Podle § 85 odst. 3 o.
s. ř. je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Podle § 86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek. Podle § 86 odst. 3 o. s. ř. proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu Ustanovením § 87 o. s. ř. je pak upravena místní příslušnost na výběr daná a ustanovením § 88 o.
s. ř. místní příslušnost výlučná. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12.
11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V závislosti na předmětu řízení a obsahu předložené rámcové kupní smlouvy ze dne 2. 6. 2016 nelze místní příslušnost konkrétního soudu dle nařízení Brusel I bis určit, plyne-li ze smlouvy, že účastníci si ve věci, v níž není dána výlučná příslušnost soudů podle čl. 24 nařízení Brusel I bis a příslušnost konkrétního soudu nelze dovodit ani za pomoci čl. 7 až 23 tohoto nařízení, sjednali podle čl. 25 odst. 1 tohoto nařízení mezinárodní příslušnost soudů České republiky bez toho, aby též označili konkrétní soud, u něhož má být řízení vedeno.
Poněvadž žalovaná, jež je obchodní společností se sídlem ve Slovenské republice, nemá obecný soud v České republice, v České republice nemá umístěn závod či organizační složku závodu (§ 86 odst. 3 o. s. ř.) a není známo, že by měla v České republice majetek (§ 86 odst. 2 o. s. ř.) a současně nejsou splněny ani podmínky pro místní příslušnost na výběr danou (§ 87 o. s. ř.) či výlučnou (§ 88 o. s. ř.), podmínky místní příslušnosti chybějí a Nejvyšší soud proto, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o.
s. ř. tak, že danou věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 9, u něhož bylo řízení zahájeno. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná též na internetových stránkách Nejvyššího soudu (www.nsoud.cz).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 9. 2021
Mgr. Petr Kraus předseda senátu