28 Nd 465/2021-247
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci nezletilého AAAAA, narozeného XY, bytem XY, zastoupeného opatrovníkem městem Jindřichův Hradec, se sídlem v Jindřichově Hradci, Klášterská 135/II, syna rodičů J. K., narozené XY, bytem XY, a O. H., narozeného XY, bytem XY, za účasti babičky ze strany matky – paní J. K., narozené XY, bytem XY, o jejím návrhu na rozšíření práv pečující osoby, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 9 P 104/2012, o návrhu J. K. na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 9 P 104/2012 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jihlavě.
Návrhem ze dne 28. 4. 2021 se paní J. K., babička ze strany matky nezletilého AAAAA, domáhá rozšíření svých práv a povinností coby pečující osoby, požadujíc, aby namísto rodičů byla oprávněna rozhodnout ve věcech týkajících se vzdělávání nezletilého a komunikace se školskými zařízeními. Podáními ze dne 16. 7. 2021 babička nezletilého navrhla, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Jihlavě. Svůj návrh odůvodnila zejména tím, že v řízení (o ustanovení opatrovníka nezletilému, o návrhu na nařízení předběžného opatření) dle jejího mínění rozhodovali v obou stupních soudci v rozporu s rozvrhem práce a i přes její námitky nedošlo k nápravě.
Z uvedeného důvodu nemá navrhovatelka důvěru v Okresní soud v Jindřichově Hradci a Krajský soud v Českých Budějovicích. Opatrovník nezletilého s návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasil. Rodiče nezletilého (přes výzvu soudu doručenou jim dne 6. 9. 2021) se k návrhu nevyjádřili. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád. Podle § 4 odst. 2 z. ř. s. obecným soudem nezletilého účastníka, který není plně svéprávný (dále jen „nezletilý“), je soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště.
Podle § 5 z. ř. s. změní-li se v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, může příslušný soud přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již odvolacím soudem rozhodnuta, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.
Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Návrh na přikázání věci projednal Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený návrhem dotčeným soudům – Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci a Okresnímu soudu v Jihlavě.
Dospěl k závěru, že v daném případě nejsou naplněny podmínky, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Jihlavě z důvodu vhodnosti. Ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku).
Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Důvody vhodnosti ve smyslu § 12 odst. 2 o.
s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji, hospodárněji nebo po skutkové stránce – se zřetelem na navržené důkazy – spolehlivěji a důkladněji. V posuzované věci jsou úvahy o restriktivním přístupu k institutu přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti posíleny i tím, že by šlo o prolomení výlučné místní příslušnosti soudu založené v době první úpravy výchovy a výživy bydlištěm nezletilého; srov. ustanovení § 88 písm. c) o.
s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2013 a pro dobu od 1. ledna 2014 ustanovení § 4 odst. 2 a § 467 odst. 1 z. ř. s. K tomu Nejvyšší soud dále uvádí, že ustanovení § 5 z. ř. s. je zvláštním ustanovením, které umožňuje změnit místní příslušnost soudu poté, co byla založena ve smyslu § 11 odst. 1 věty druhé o. s. ř. (použitelného v intencích § 1 odst. 3 a 4 z. ř. s.). Předpokladem takového postupu je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu § 4 odst. 2 a § 467 odst. 1 z.
ř. s. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před ustanovením § 12 odst. 2 o. s. ř., které tudíž ve věcech péče o nezletilé zásadně nelze použít (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 7. 2016, sp. zn. 28 Nd 73/2016, ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 29 Nd 243/2018, či ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 27 Nd 10/2020). Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Jihlavě z důvodu vhodnosti nevyhověl, tedy věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o.
s. ř. tomuto soudu nepřikázal. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná též na internetových stránkách Nejvyššího soudu (www.nsoud.cz).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 10. 2021
Mgr. Petr Kraus předseda senátu