Předmětem poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí dle § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 183/2010 Sb. je každé povolené jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí. Nestanoví-li tedy příslušná obecně závazná vyhláška obce jinak, nezávisí vznik poplatkové povinnosti na faktickém provozu takového jiného technického herního zařízení.
1. 7. 2010. Z informace Ministerstva financí založené ve správním spisu plyne, že všechna zpoplatněná jiná technická herní zařízení byla povolena před nabytím účinnosti vyhlášky. Nesrovnalosti obsažené v předmětné vyhlášce byly odstraněny vydáním obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 21/2010, o místním poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu (dále jen „vyhláška č. 21/2010“), která nabyla účinnosti dne
1. 1. 2011 a předchozí vyhlášku zrušila.
Pro vznik poplatkové povinnosti žalobce pak byl vedle čl. 6 odst. 1 vyhlášky č. 9/2010 podstatný především § 1 písm. g) zákona o místních poplatcích. Pokud by místnímu poplatku podléhalo pouze provozované jiné technické herní zařízení, muselo by v zákoně být uvedeno „nebo provozované jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu“.
Správní orgány I. stupně vzhledem k nepřesnosti vyhlášky č. 9/2010 v roce 2010 počátek poplatkové povinnosti vázaly na vydání povolení Ministerstvem financí a zánik na trvalé ukončení provozu jiného technického herního zařízení. Žalobce však netvrdil, že by mu byl vyměřen místní poplatek za jiná technická herní zařízení, jejichž provoz byl trvale ukončen.
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 7 / 2 013
Krajský soud v Brně žaloby zamítl.
Z odůvodnění:
IV. Posouzení věcí Krajským soudem v Brně
[12] Žalobce podal proti rozhodnutím žalovaného dvě samostatné žaloby. Každou z nich napadl jedno rozhodnutí téhož žalovaného, kterým byl potvrzen dodatečný platební výměr téhož správce poplatku, na místní poplatek za stejná herní zařízení. Rozhodnutí se liší pouze obdobím, za něž byly místní poplatky doměřeny. Napadená rozhodnutí tak spolu úzce skutkově a právně souvisela. Proto soud výrokem č. I. tohoto rozsudku předmětné žaloby spojil ke společnému projednání podle § 39 odst. 1 s. ř. s.
[13] Soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadená rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí správce poplatku včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloby nejsou důvodné.
[14] V daném případě žalobce učinil tématem soudního přezkumu právní otázku, zda předmětem místního poplatku dle § 10a zákona o místních poplatcích a vyhlášky č. 9/2010 jsou všechna povolená jiná technická herní zařízení nebo pouze jiná technická herní zařízení provozovaná.
[15] Každé ustanovení právního předpisu je nutno chápat v jeho celkovém smyslu, v kontextu s jinými ustanoveními příslušného právního předpisu i v souvislosti s celým právním řádem. Jelikož je pro danou věc klíčové právní posouzení textu právních předpisů, považuje zdejší soud za vhodné na tomto místě uvést přesná znění příslušných nejdůležitějších ustanovení účinných v rozhodné době.
[16] Zákon o místních poplatcích tak
stanovil:
§ 1 písm. g)
„Obce mohou vybírat [...] poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo ji-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 7 / 2 013
né technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu15).“
Poznámka pod čarou 15) odkazuje na zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.
§ 10a:
„(1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podléhá každý povolený hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí. Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku.
(2) Poplatek za výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí platí jeho provozovatel.
(3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí na tři měsíce činí od 1 000 Kč do 5 000 Kč.“
[17] Z § 1 písm. g) a § 10a odst. 1 a 3 zákona o místních poplatcích vyplývá, že poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podléhá každý povolený výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí a zároveň že sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí na tři měsíce činí od 1 000 Kč do 5 000 Kč. Samo gramatické znění uvedených ustanovení ukazuje, že sazba poplatku nezávisí na faktickém provozu výherního hracího přístroje nebo jiného technického herního zařízení. Jedná se tedy o poplatek paušální, který se hradí za určité časové období. K tomuto závěru ostatně dospěl již Ústavní soud v usnesení ze dne 7. 9. 1999, sp. zn. I. ÚS 249/99, č. 55/1999 Sb. ÚS, v němž se zabýval podmínkou provozování výherního hracího přístroje u poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj, a to ve vztahu k dřívějšímu, avšak analogickému znění zákona o místních poplatcích. Vzhledem k obdobnému charakteru řešené právní otázky vycházel zdejší soud z tohoto usnesení i v nyní souzené věci.
[18] Tyto zákonem stanovené mantinely předmětného místního poplatku byly v souladu s § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích konkretizovány již výše citovanou vyhláškou č. 9/2010, která nabyla účinnosti dne
1. 1. 2011 a předchozí vyhlášku zrušila.
Pro vznik poplatkové povinnosti žalobce pak byl vedle čl. 6 odst. 1 vyhlášky č. 9/2010 podstatný především § 1 písm. g) zákona o místních poplatcích. Pokud by místnímu poplatku podléhalo pouze provozované jiné technické herní zařízení, muselo by v zákoně být uvedeno „nebo provozované jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu“.
Správní orgány I. stupně vzhledem k nepřesnosti vyhlášky č. 9/2010 v roce 2010 počátek poplatkové povinnosti vázaly na vydání povolení Ministerstvem financí a zánik na trvalé ukončení provozu jiného technického herního zařízení. Žalobce však netvrdil, že by mu byl vyměřen místní poplatek za jiná technická herní zařízení, jejichž provoz byl trvale ukončen.
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 7 / 2 013
Krajský soud v Brně žaloby zamítl.
Z odůvodnění:
IV. Posouzení věcí Krajským soudem v Brně
[12] Žalobce podal proti rozhodnutím žalovaného dvě samostatné žaloby. Každou z nich napadl jedno rozhodnutí téhož žalovaného, kterým byl potvrzen dodatečný platební výměr téhož správce poplatku, na místní poplatek za stejná herní zařízení. Rozhodnutí se liší pouze obdobím, za něž byly místní poplatky doměřeny. Napadená rozhodnutí tak spolu úzce skutkově a právně souvisela. Proto soud výrokem č. I. tohoto rozsudku předmětné žaloby spojil ke společnému projednání podle § 39 odst. 1 s. ř. s.
[13] Soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadená rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí správce poplatku včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloby nejsou důvodné.
[14] V daném případě žalobce učinil tématem soudního přezkumu právní otázku, zda předmětem místního poplatku dle § 10a zákona o místních poplatcích a vyhlášky č. 9/2010 jsou všechna povolená jiná technická herní zařízení nebo pouze jiná technická herní zařízení provozovaná.
[15] Každé ustanovení právního předpisu je nutno chápat v jeho celkovém smyslu, v kontextu s jinými ustanoveními příslušného právního předpisu i v souvislosti s celým právním řádem. Jelikož je pro danou věc klíčové právní posouzení textu právních předpisů, považuje zdejší soud za vhodné na tomto místě uvést přesná znění příslušných nejdůležitějších ustanovení účinných v rozhodné době.
[16] Zákon o místních poplatcích tak
stanovil:
§ 1 písm. g)
„Obce mohou vybírat [...] poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo ji-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 7 / 2 013
né technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu15).“
Poznámka pod čarou 15) odkazuje na zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.
§ 10a:
„(1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podléhá každý povolený hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí. Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku.
(2) Poplatek za výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí platí jeho provozovatel.
(3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí na tři měsíce činí od 1 000 Kč do 5 000 Kč.“
[17] Z § 1 písm. g) a § 10a odst. 1 a 3 zákona o místních poplatcích vyplývá, že poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podléhá každý povolený výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí a zároveň že sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí na tři měsíce činí od 1 000 Kč do 5 000 Kč. Samo gramatické znění uvedených ustanovení ukazuje, že sazba poplatku nezávisí na faktickém provozu výherního hracího přístroje nebo jiného technického herního zařízení. Jedná se tedy o poplatek paušální, který se hradí za určité časové období. K tomuto závěru ostatně dospěl již Ústavní soud v usnesení ze dne 7. 9. 1999, sp. zn. I. ÚS 249/99, č. 55/1999 Sb. ÚS, v němž se zabýval podmínkou provozování výherního hracího přístroje u poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj, a to ve vztahu k dřívějšímu, avšak analogickému znění zákona o místních poplatcích. Vzhledem k obdobnému charakteru řešené právní otázky vycházel zdejší soud z tohoto usnesení i v nyní souzené věci.
[18] Tyto zákonem stanovené mantinely předmětného místního poplatku byly v souladu s § 14 odst. 2 zákona o místních poplatcích konkretizovány již výše citovanou vyhláškou č. 9/2010, která nabyla účinnosti dne
1. 7. 2010. Tato vyhláška mj. stanovila:
„Článek 1
Výherní hrací přístroje nebo jiná technická herní zařízení povolená Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu, jejichž provozování je povolené na území města Brna, podléhají místnímu poplatku ve smyslu zákona [...] o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Článek 2
Poplatku podléhá každý povolený výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí.
Článek 3
Poplatníkem je právnická osoba, která je provozovatelem výherního hracího přístroje nebo jiného technického herního zařízení povoleného Ministerstvem financí.
Článek 4
Poplatník je povinen doručit písemně, a to nejvýše pět a nejméně jeden den předem, správci poplatku ohlášení o uvedení výherního hracího přístroje nebo jiného technického herního zařízení povoleného Ministerstvem financí do provozu. Poplatník je rovněž povinen doručit písemně, a to nejvýše pět a nejméně jeden den předem, správci poplatku ohlášení o trvalém ukončení provozu výherního hracího přístroje nebo jiného technického herního zařízení povoleného Ministerstvem financí, tj. zánik své poplatkové povinnosti.
Článek 5
Sazba poplatku činí 5 000 Kč na 3 měsíce. V případě, že výherní hrací přístroj nebo jiné technické zařízení povolené Ministerstvem financí, budou provozovány po dobu kratší než 3 měsíce, bude poplatek vyměřen v poměrné části. Základem pro výpočet je počet kalendářních dnů v příslušném roce.
Článek 6
Vznik a zánik poplatkové povinnosti
(1) Poplatek se platí ode dne, ve kterém poplatková povinnost vznikla, tj. ode dne vydání povolení k provozování výherního hracího přístroje nebo jiného technického zařízení povoleného Ministerstvem financí.
(2) Poplatková povinnost zaniká dnem trvalého ukončení provozu výherního hracího přístroje
nebo jiného technické zařízení povolené-
ho Ministerstvem financí.
[...]
Článek 9
Přechodná ustanovení
(1) Jiná technická zařízení povolená Ministerstvem financí před nabytím účinnosti této vyhlášky je poplatník povinen písemně ohlásit správci poplatku do 15 dnů od nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2) Jiná technická zařízení povolená Ministerstvem financí před nabytím účinnosti této vyhlášky, podléhají poplatku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(3) Poplatek za jiná technická zařízení povolená Ministerstvem financí před nabytím účinnosti této vyhlášky, je splatný do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Ustanovení čl. 7 této vyhlášky se použije přiměřeně.“
[19] Jak plyne z § 14 zákona o místních poplatcích, patří zavedení a případná modifikace jednotlivých druhů místních poplatků v území obce do její samostatné působnosti. Obec v prvé fázi rozhodne o zavedení daného místního poplatku, následně pak stanoví specifické podmínky jeho výběru (typicky stanovením sazby v zákonném rozmezí). Postupuje při tom přísně v mezích zákona, za dodržení principu zákazu diskriminace tak může stanovit poplatek i v menším rozsahu, než je zákonem stanovený maximální rozsah (kupříkladu by obec mohla stanovit, že poplatek ze vstupného dle § 6 zákona o místních poplatcích bude vybírán pouze ze
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 7 / 2 013
vstupného na prodejní nebo reklamní akce, nikoliv však již ze vstupného na akce kulturní a sportovní). Teoreticky by tedy příslušná obec mohla na svém území zavést a vybírat předmětný místní poplatek dle § 10a zákona o místních poplatcích pouze z fakticky provozovaných výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. Tak tomu však v nyní souzené věci nebylo.
[20] Dle článku 2 vyhlášky č. 9/2010 místnímu poplatku podléhal stejně jako dle zákona o místních poplatcích každý povolený výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí. Dle jejího článku 6 poplatková povinnost zcela jednoznačně vznikala dnem vydání povolení k provozování výherního hracího přístroje nebo jiného technického herního zařízení povoleného Ministerstvem financí a zanikala dnem trvalého ukončení jejich provozu.
[21] Byl-li za poplatníka místního poplatku v článku 3 citované vyhlášky označen provozovatel výherního hracího přístroje nebo jiného technického herního zařízení povoleného Ministerstvem financí, nijak z takové definice nevyplývá, že by přístroj či zařízení muselo být provozováno. Jedná se pouze o vcelku logické označení osoby, které bylo uděleno povolení k provozování výherního hracího přístroje nebo jiného technického herního zařízení povoleného Ministerstvem financí. Ostatně shodně poplatníka označuje i § 10a odst. 2 zákona o místních poplatcích.
[22] V článku 4 sice vyhláška č. 9/2010 poněkud nelogicky váže ohlašovací povinnost na uvedení jiného technického herního zařízení do provozu, z toho však nelze nijak dovodit, že by s tímto okamžikem měl být spojen moment vzniku poplatkové povinnosti, který je zcela jednoznačným způsobem identifikován v článku 6 této vyhlášky. Je zřejmé, že tvůrce dotčeného právního předpisu vycházel z nepodloženého názoru, že provozovatelé žádají o vydání povolení jiného technického herního zařízení za účelem jeho okamžitého uvedení do provozu a nepředpokládal tak větší časové prodlevy mezi vydáním předmětného povolení a zprovozněním jiného technického herního zařízení. Nedo-
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 7 / 2 013
statečným rozlišováním mezi pojmy provozování a povolení jiného technického herního zařízení tak sice do vyhlášky vnesl prvek určité legislativně nevhodné nepřesnosti, nikoli však v míře, která by měla vliv na její srozumitelnost a předvídatelnost. K uvedenému lze dodat, že článek 4 vyhlášky se v žalobcově případě neuplatnil, neboť, jak plyne ze správního spisu, všechna předmětná žalobcova jiná technická herní zařízení byla Ministerstvem financí povolena před nabytím účinnosti této vyhlášky a žalobce tak měl při jejich ohlášení postupovat dle článku 9 citované vyhlášky.
[23] Vycházel-li pak tvůrce dotčeného právního předpisu z jistého ztotožnění pojmů provozování a povolení též v článku 5 uvedené vyhlášky, lze opět uzavřít, že tato nepřesnost nemohla mít vliv na jednoznačné stanovení vzniku poplatkové povinnosti v článku 6 téže vyhlášky. Vyměření poplatku v poměrné části v případě, kdy jiná technická herní zařízení budou provozována po dobu kratší než tři měsíce, je nutno chápat právě ve smyslu článku 6 vyhlášky tak, že vyhláška citlivě pamatuje na situace, kdy časový interval mezi vznikem a zánikem poplatkové povinnosti nebude beze zbytku dělitelný třemi měsíci, či jinak řečeno, na situace, kdy ke vzniku nebo zániku poplatkové povinnosti dojde jindy, než v první, resp. poslední den příslušného čtvrtletí. Lze dodat, že v daném případě byly poplatky vyměřeny za celou standardní dobu tří měsíců, druhá věta článku 5 citované vyhlášky tak nebyla aplikována.
[24] Z výše uvedeného vyplývá, že vyhláška č. 9/2010 v mezích zmocnění obsaženého v zákoně o místních poplatcích stanovovala místní poplatek za každý povolený výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí. V souladu s tím doměřily správní orgány žalobci místní poplatky. Předmětem poplatku bylo 19 ks jiného technického herního zařízení, které byly povoleny Ministerstvem financí před nabytím účinnosti citované vyhlášky, přičemž podle jejího článku 9 podléhaly místnímu poplatku ode dne nabytí její účinnosti. (...)
Akciová společnost CAMPA – NET proti Magistrátu města Brna o poplatek za provozova- ný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení. *) S účinností od 14. 10. 2011 byly § 1 písm. g) a §10a změněny zákonem č. 300/2011 Sb. a s účinností od 1. 1. 2012 byl § 1 písm. g) dále změněn a § 10a zrušen zákonem č. 458/2011 Sb. odvolacího řízení mohla navrhovat další důkazní prostředky. Lze v této souvislosti odkázat např. na usnesení rozšířeného senátu zdejšího soudu ze dne 14. 4. 2009, čj. 8 Afs 15/2007-75, č. 1865/2009 Sb. NSS, v němž se mimo jiné konstatuje: „Vady odvoláním napadeného rozhodnutí či postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, odstraní správce daně prvního stupně autoremedurou (§ 49 odst. 1 daňového řádu [z roku