Správce daně je při rozhodování ve věci vyměření daně z převodu nemovitostí povinen vymezit, co je předmětem této daně (6 9 odst. i zákona č. 357/1992 Sb., o da- ni dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí). Jestliže dovodí, že došlo k převodu pouze součásti věci ($ 120 odst. 1 občanského zákoníku), není takový zá- věr o existenci předmětu daně z převodu nemovitostí vzhledem k platné právní úpravě obsažené v občanském zákoníku udržitelný. Podle $ 120 odst. 1 občanského zákoníku platí, že součást věci není samostatným předmětem občanskoprávního vztahu a sdílí s věcí hlavní její právní režim. V pří- padě správcem daně tvrzeného převodu pouhé součásti věci na základě kupní smlouvy by se jednalo o neplatný právní úkon ($ 39 občanského zákoníku), přičemž by šlo o tzv. absolutní neplatnost právního úkonu nastávající ze zákona, k níž jsou povinny státní orgány vždy přihlédnout.
Věc: Obec Kravsko proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z převodu nemovitostí. Finanční úřad ve Znojmě dne 9. 8. 2005 vyměřil žalobci daňovou povinnost k dani z převodu z nemovitostí ve výši 125 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce odvoláním, které žalovaný dne 2. 2. 2006 za- mítl. V odůvodnění svého rozhodnutí žalova- ný zejména konstatoval, že kupní smlouvou ze dne 12. 12. 2003 žalobce jakožto prodáva- jící převedl za úplatu 2,5 mil. Kč do vlastnic- tví kupující společnosti J. vlastnické právo k plynovodu STL ocel DN 150 v délce 952 m, STL ocel DN 100 v délce 515 m i s příslušen- stvím včetně veškeré dokumentace.
Tato stavba se nezapisuje do evidence v katastru nemovitostí, předmět daně z převodu nemo- vitostí podle $ 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb. pro projednávanou věc vznikl dnem uzavření smlouvy, tj. 12. 12. 2003. Věcí ve smyslu $ 119 občanského zákoníku je V projednávané věci plynárenské zařízení ja- ko soubor staveb, komplexní funkční celek, obsahující kromě liniové části (plynovody) i nemovitosti - stavby spojené se zemí pev- ným základem, ze kterých jsou některé před- mětem evidence v katastru nemovitostí.
Ten- to soubor staveb, komplexní funkční celek, slouží k zajištění rozvodu zemního plynu od zdroje ke konečným spotřebitelům. Žalovaný se neztotožnil s názorem žalobce, že převádě- né stavby nesplňují vymezení pojmu nemovi- tost podle $ 119 občanského zákoníku. Věc ve smyslu $ 119 občanského zákoníku, plyno- vod DN 150 a DN 100 včetně příslušenství - plynárenské zařízení „Plynofikace obce Kravsko“ spojený s regulační stanicí plyná- renského zařízení „VTL plynovod 100/40 pří- pojka pro Kravsko RS 1200, jako soubor vě- cí, které byly jako funkční celek kolaudačním rozhodnutím ze dne 21.
10. 1994 po spojení se souborem staveb distribuční plynárenské soustavy uvedeny do provozu, se staly sou- částí věci hlavní ($ 120 občanského zákoní- ku) - distribuční plynárenské soustavy, kte- rou jako celek lze charakterizovat jako stavbu spojenou se zemí pevným základem. Plyno- vody, včetně příslušenství, specifikované v kupní smlouvě, byly ode dne právní moci rozhodnutí o povolení užívání stavby součás- tí věci (plynového zařízení - plynárenské di- stribuční sítě) podle $ 120 občanského záko- níku, které ke dni vzniku předmětu daně - uzavření kupní smlouvy, tj. 12.
12. 2003, neby- lo možné od věci vymezené $ 119 občanské- ho zákoníku oddělit, aniž by se věc znehod- notila. Charakter oddělení zákon nestanoví, 227 1490 a tedy nutně tento pojem musí zahrnovat ce- lou škálu způsobů od přímých zásahů do hmotné podstaty věci, přes manipulaci neni- čící podstatu věci, po pouhé proveditelné od- nětí věci. Definici součásti věci pak z tohoto pohledu vyhovují ty případy, kdy oddělení kterýmkoliv z uvedených způsobů znamená pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělova- nou část) újmu na její hodnotě, oddělená část ztrácí svou funkci - zajištění dodávky plynu konečnému spotřebiteli.
Znehodnocením nemusí být jen ztráta hodnoty peněžní, nýbrž může jít o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Pro daný případ oddělením kterékoliv části (součásti) rozvodného plynárenského zařízení, resp. části obecního plynovodu, by došlo k takovému znehodnocení, že by věc „VTL plynovod přípojka, RS 1200 2/1 440 a plynofikace obce Kravsko“ - rozvodné ply- nárenské zařízení, ztratila kolaudačním roz- hodnutím předpokládané vlastnosti a funkci zajištění dodávky plynu spotřebitelům, kteří jsou k převáděným částem plynovodu plynový- mi přípojkami napojeni jako odběratelé plynu.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, v níž zejména namital, že v praxi ne- ní sjednocený názor na to, zda plynovody a plynovodní přípojky ve vymezení zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jsou ne- bo nejsou nemovitostmi, a zda úplatný pře- vod nebo přechod těchto liniových staveb je předmětem daně z převodu nemovitostí. Dí- ky tomu se objevují extrémní názory, podle nichž jsou plynovody a plynovodní přípojky nemovitostí vždy, a nebo naopak nemovitostí nejsou nikdy. Sporná bývá otázka, zda plyno- vod nebo plynovodní přípojka jsou, nebo ne- jsou spojené se zemí pevným základem.
V současnosti neexistuje předpis, který by spojení plynovodu a plynovodních přípojek se zemí pevným základem vymezoval a upra- voval, a to ani na úrovni technických norem. Je plně v kompetenci projektanta, jaké řešení zvolí. Proto je nutné každý plynovod, případ- ně plynovou přípojku, posuzovat samostat- ně. Žalobce v této souvislosti poukázal na ju- dikaturu soudů, teoretické práce k dané problematice a na stanovisko odborného pra- coviště společnosti P. ze dne 2. 11. 2005, kde 228 je mimo jiné uvedeno, že vyhrazená plynová zařízení pro rozvod plynu jako stavby obvy- kle nejsou spojeny se zemí pevným zákla- dem, ale existují výjimky.
Každý případ je proto nutno zkoumat individuálně podle konkrétního technického provedení. V pro- sinci roku 2003 žalobce na straně prodávají- cího a společnost J. na straně kupujícího uza- vřeli kupní smlouvu, jejíž předmětem byl prodej věci movité části plynárenského roz- vodného zařízení. Jelikož šlo o prodej movité věci, žalobce nepodal přiznání k dani z pře- vodu nemovitostí, ovšem v průběhu roku 2005 byl starosta žalobce vyzván správcem daně k podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí, což starosta učinil.
Žalobce požádal správce daně o sdělení, na základě jakých důkazů a jejich hodnocení vy- dal své rozhodnutí, a argumentoval, že před- mět kupní smlouvy není spojen se zemí pev- ným základem, a proto neexistuje předmět zdanění daní z převodu nemovitostí, navrhl jako důkazy projektovou dokumentaci, sta- novisko společnosti P. a vlastní stanovisko projektanta uvedeného zařízení. Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zodůvodnění: (...) Uvedená správní rozhodnutí stanovi- la žalobci daňovou povinnost ve výši 125 000 Kč k dani z převodu nemovitostí, přičemž před- mětem daně byl označen převod vlastnické- ho práva k plynovodu STL ocel DN 150 v dél- ce 952 m, STL ocel DN 100 v délce 515 m i s příslušenstvím (armatury, uzávěry, odvod- ňovače), včetně veškeré dokumentace.
Žalovaný dovodil, že předmětný plyno- vod není samostatnou věcí ve smyslu $ 119 občanského zákoníku (podle nějž se věci dělí na movité a nemovité; nemovitosti jsou po- zemky a stavby spojené se zemí pevným zá- kladem). Žalovaný dovodil, že sice plynovod včetně příslušenství byl původně věcí ve smyslu $ 119 občanského zákoníku, ovšem Po spojení se souborem staveb distribuční plynárenské soustavy a uvedením do provo- zu (viz kolaudační rozhodnutí ze dne 21. 10. 1994) se stal součástí věci hlavní ($ 120 ob- čanského zákoníku) distribuční plynárenské soustavy, kterou jako celek lze charakterizo- vat jako stavbu spojenou se zemí pevným zá- kladem.
Předmětný plynovod včetně příslu- šenství byl ode dne právní moci rozhodnutí o povolení užívání stavby součástí věci (ply- nového zařízení - plynárenské distribuční sí- tě) podle $ 120 občanského zákoníku, které nebylo ke dni vzniku předmětu daně (12. 12. 2003) možné od věci dělit, aniž by se tím věc znehodnotila. Žalovaný tedy jednoznačně uzavřel, že věcí je v daném případě plynáren- ské zařízení jako soubor staveb ($ 119 občan- ského zákoníku), přičemž uváděný plynovod včetně příslušenství je pouhou součástí této věci, obsáhle též argumentoval, že oddělením předmětného plynovodu od věci by došlo k jejímu znehodnocení.
Kromě toho žalova- ný též dovodil, že předmět převodu vlastnic- tví (plynovod DN 150; poznámka soudu: jed- ná se pouze o část převáděného plynovodu) Po spojení s regulační stanicí plynu je sou- částí samostatné stavby VTL plynovod 100/40 přípojka pro Kravsko RS 1200. Žalo- vaný dovodil, že věcí ve smyslu $ 119 občan- ského zákoníku je soubor součástí, které tvo- ří jeden funkční celek: VTL plynovodní přípojka DN 80-914 m, regulační stanice RS 1200 2/1 440, přípojka nn, přípojka telefonu, STL plynovod DN 150 ..
DN 5/4“ - 6 ma pří- pojky DN 3/4“1146 m. (...) K námitce žalobce týkající se tvrzení, že převáděný plynovod včetně příslušenství není věcí movitou, byl žalovaný povinen se v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabý- vat argumentací, co je v dané věci předmět daně a zda se jedná o úplatný převod věci ne- movité, či nikoliv. Žalovaný rozsáhlou právní skutkovou argumentací dovodil, že věcí ve smyslu $ 119 občanského zákoníku, a to ne- movitou, je distribuční plynárenská soustava, kterou lze jako celek charakterizovat jako stavbu spojenou se zemí pevným základem.
Předmětný plynovod je ode dne právní moci rozhodnutí o udělení užívání stavby pouhou součástí věci - plynárenské distribuční sítě, tento plynovod nebylo možné od věci oddě- lit, aniž by se věc (plynárenská distribuční síĎ znehodnotila. Tedy plynovod DN 150 a DN 100 včetně příslušenství byl původně věcí ve smyslu $ 119 občanského zákoníku, ovšem tento právní statut byl ode dne právní moci rozhodnutí o povolení užívání stavby (poznámka soudu: před uzavřením kupní smlouvy ohledně převodu předmětného ply- novodu s příslušenstvím) změněn a předmět- ný plynovod včetně příslušenství se stal pou- hou součástí věci, která by, pokud by od věci byla oddělena, tuto věc znehodnotila.
Žalova- ný v dané věci ovšem nevysvětlil, jak mohlo dojít k úplatnému převodu nemovité věci, pokud dovodil, že předmětný plynovod včet- ně příslušenství věcí není, je pouhou součás- tí věci, neboť podle $ 120 odst. 1 občanského zákoníku součástí věci je vše, co k ní podle je- jí povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Přitom platí, že součást věci není samostatným předmětem občanského právního vztahu, je vždy ve vlast- nictví věci jako celku a sdílí s touto věcí její právní režim.
Žádný z účastníků řízení při- tom netvrdí, že by předmětný plynovod včet- ně příslušenství měl být před datem uzavření smlouvy o jeho převodu znovu od věci trvale oddělen, a mohl by se tak stát věcí samostat- nou. V případě smlouvy o převodu plynovo- du včetně příslušenství ze dne 12. 12. 2003 by se proto při výkladu žalovaného jednalo o neplatný právní úkon odporující svým ob- sahem nebo účelem zákonu ($ 39 občanské- ho zákoníku), přičemž by se jednalo o tzv. absolutní neplatnost právního úkonu nastá- vající ze zákona, k níž jsou státní orgány po- vinny vždy přihlédnout.
Napadenému roz- hodnutí žalovaného proto chybí skutkové i právní důvody, na jejichž základě považuje převod předmětného plynovodu za předmět daně ve smyslu $ 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., neboť podle výkladu žalova- ného se jedná o samostatně nepřevoditelné pouhé součásti věci, které sdílí s věcí vždy je- jí právní režim. Účastníci řízení přitom netvr- dili, že by mělo dojít též k převodu věci - ply- nárenské soustavy. V jiné části napadeného rozhodnutí žalo- vaný též uvádí, že předmětem převodu vlast- nictví je plynovod DN 150, aniž by vysvětlil, proč za předmět převodu vlastnictví nepova- 229 1491 žuje též plynovod STL ocel DN 100 a příslu- šenství.
Plynovod STL ocel DN 100 pak žalo- vaný neuvádí ani ve výčtu „souboru součástí stavby tvořící jeden funkční celek - věc ve smyslu f 119 občanského zákoníku“, který je uveden v odůvodnění jeho napadeného roz- hodnutí. V části odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaného proto není též jedno- značně zřejmé, co je považováno za předmět daně z převodu nemovitostí. 1491 Daňové řízení: dodatečné daňové přiznání £ 4 k $ 41 odst. 4 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 85/1994 Sb., č. 255/1994 Sb. a č. 323/1996 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d.
ř.“) Podání dodatečného daňového přiznání nebrání předchozí přezkoumání správ- ního rozhodnutí soudem [$ 41 odst. 4 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků], pokud se toto daňové přiznání opírá o skutečnosti, které nebyly uplat- něny v původním řízení a nebyly ani předmětem zkoumání soudem.
Obec Kravsko proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z převodu nemovitostí.