komaniemi*** Udělíli Ministerstvo financí podle $ 12b zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, a $ 45b zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, povolení k prodeji alkoholických nápojů v prodejnách DUTY/TAX FREE bez spotřební daně a daně z přidané hodnoty, aniž v po- volení stanoví závazný výklad pojmu „alkoholický nápoj“, je nutno tento pojem vykládat v souladu s jeho obecným významem. Vymezení pojmu alkoholického nápoje, použitelné pro celý právní řád, obsahuje $ 1 odst. 2 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxiko- maniemi.
Pro posouzení věci je podstatné, zda zjištěný sortiment prodávaného zboží spadá do sortimentu zboží uvedeného v příslušných povoleních Ministerstva fi- nancí. V příslušných povoleních Minis- terstva financí (ze dne 2. 5. 1994 a 16. 6. 1994, včetně dodatku ze dne 3. 11. 1994 a nových povolení ze dne 8. 9. 1999) je uděleno žalobci povolení k prodeji zbo- ží za ceny bez daní (DPH a spotřebních daní) týkající se mimo jiné alkoholic- kých a nealkoholických nápojů, a to za blíže určených podmínek. V napadených rozhodnutích žalova- ný ani správce daně neposkytli správný výklad pojmu „alkoholický nápoj“, správce daně se o to částečně pokusil ve zprávě o kontrole.
Přesto, že žalobce na- mítal soulad prodávaného zboží s uděle- nými povoleními Ministerstva financí již v odvolání, žalovaný se s touto odvolací námitkou nevypořádal. Žalovaný nevy- světlil, proč předmětné zboží neodpoví- dá povolením Ministerstva financí; při- tom argumentace celním sazebníkem (nařízení vlády č. 480/2001 Sb., jehož přílohou je celní sazebník) není na mís- tě. Z citovaného nařízení vlády lze vyvo- dit použití celního sazebníku v případě vyměření cla u dováženého zboží, při- tom však další jeho použití, např. ve vzta- hu k povolení Ministerstva financí vydá- vanému podle $ 45b zákona o dani z přidané hodnoty a $ 12b zákona o spo- třebních daních, z vládního nařízení ne- vyplývá.
Rozsah i obsah povolení je ve výlučné kompetenci Ministerstva finan- cí a míra konkrétnosti při specifikaci sortimentu zboží prodávaného za ceny bez daní závisí pouze na uvážení Minis- terstva financí. Pro bližší vymezení zboží nepoužilo Ministerstvo financí v povole- ní odkaz na příslušnou podpoložku cel- ního sazebníku, v souladu s níž by měl pak být sporný pojem vykládán. Ani sám žalovaný přesně neuvedl, proč bylo vy- cházeno také z celního sazebníku. Cito- vaný Pokyn D-229 vydaný Ministerstvem financí není závazný a má jen doporuču- jící charakter.
Z praktického hlediska není možné vyčerpávajícím způsobem podat v povo- leních Ministerstva financí taxativní vý- čet jednotlivých výrobků, které je mož- no prodávat za ceny bez daní. Proto je třeba považovat položky zboží uvedené v povoleních za obecné pojmy, pod kte- ré lze podřadit výrobky stejného druhu v souladu s jejich obvyklým určením. Po- jmy uváděné v povoleních Ministerstva financí nelze interpretovat restriktivně. V daném případě nezbytnou interpreta- ci pojmu „alkoholický nápoj“ podává zá- kon č. 37/1989 Sb. V $ 1 odst. 2 posledně cit. zákona je uvedeno, že alkoholickými nápoji jsou lihoviny, destiláty, víno, pivo a jiné nápoje, které obsahují více než 0,75 objemového procenta alkoholu.
Ta- to zákonná definice pojmu „alkoholický nápoj“ je součástí našeho právního řádu v nezměněné podobě již od 1. 7. 1989. Vyhláška © Ministerstva © zemědělství č. 335/1997 Sb., použitá správcem daně a žalovaným pro interpretaci pojmu al- koholický nápoj, neobsahuje obecnou definici pojmu „alkoholický nápoj“. Na- víc v době vydání povolení Ministerstva financí vyhláška neexistovala, neboť v účinnost vstoupila až od 31. 12. 1997. Proto Ministerstvo financí nemohlo mít při vydání povolení na mysli alkoholické nápoje, které by bylo možno vykládat 1093 994 pomocí citované vyhlášky.
Použití před- mětné vyhlášky pro výklad sporného po- jmu není na místě ani z toho důvodu, že cito- vaná vyhláška provádí zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“), jehož předmě- tem úpravy je stanovení povinností pod- nikatelům při výrobě potravin a tabáko- vých výrobků a při jejich uvádění do oběhu, a také právní úprava státního dozoru nad dodržováním uvedených po- vinností ($ 1 odst. 1 zákona o potravi- nách). Zákon o potravinách, a tedy i vy- hláška, která jej provádí, se nevztahují na projednávanou problematiku; té je nao- pak bližší zákon č. 37/1989 Sb. Výklad pojmu „alkoholický nápoj“, který použili správce daně i žalovaný ve svých rozhodnutích, byl v dané věci ne- zákonný.
Dle vyhlášky č. 335/1997 Sb., ve znění platném k 31. 3. 2000, se za lihovi- ny považují alkoholické nápoje obsahují- cí nejméně 15 % objemových etanolu a nejvýše 79,5 % objemových etanolu, kromě vína a piva [$ 16 písm. b) cit. vy- hlášky], ostatními alkoholickými nápoji se rozumí nápoje obsahující více než 1,2% objemových etanolu a méně než 15 % objemových etanolu. V důsledku novely této vyhlášky nebyla od 1. 4. 2000 stano- vena horní hranice objemového procen- ta etanolu [$ 16 písm. i) a j) cit. vyhlášky].
Jelikož Ministerstvo financí nestanovilo závazný způsob výkladu použitých po- jmů ve svých povoleních, bylo třeba pojem „alkoholický nápoj“ vykládat v souladu s jeho obecným významem. Vyhláškou č. 335/1997 Sb. je stanoveno, že veškeré v ní použité definice jsou uve- deny pouze pro účely této vyhlášky. Z ci- tované vyhlášky nelze jakkoliv dovodit, že nápoj s objemovým obsahem alkoho- lu 80 % a více není alkoholickým nápo- jem. Vzhledem k odlišnému předmětu 1094 úpravy zákona o potravinách, včetně je- ho prováděcí vyhlášky č. 335/1997 Sb., která se může uplatnit pouze v mezích předmětu úpravy tohoto zákona, nelze tyto právní předpisy v daném případě použít pro výklad sporného pojmu „alko- holický nápoj“.
Definici pojmu „alkoho- lický nápoj“ obsahuje nikoliv podzákon- ný předpis (vyhláška č. 335/1997 Sb.), ale zákon č. 37/1989 Sb., který platí beze změny od 1. 7. 1989. Ze zákona o potravinách, jeho prováděcí vyhlášky č. 335/1997 Sb. a ani z jiného právního předpisu nelze dovodit, že by etylalkohol nedenaturova- ný s objemovým obsahem 80 % vol. nebo více nebylo možno zařadit pod pojem „alkoholický nápoj“. Žalovaný sice nesouhlasil s tvrzením žalobce, že existují mimo alkoholické ná- poje uváděné ve vyhlášce č. 335/1997 Sb. i jiné „ostatní“ alkoholické nápoje, které nejsou lihovinami [$ 16 písm. b) cit. vy- hlášky], ale neuvedl, z jakého důvodu s tímto závěrem žalobce nesouhlasí.
Ža- lovaný se sice pokusil dovodit jakýsi úmysl zákonodárce při vydání vyhlášky č. 335/1997 Sb., ale nepoužil správný vý- klad pojmu „alkoholický nápoj“, při- čemž nevyužil ani obecné definice toho- to pojmu ze zákona č. 37/1989 Sb. Přitom Ministerstvo financí povolilo ža- lobci prodávat za ceny bez daní „alkoho- lické nápoje“ , a to v obecném smyslu. Ja- kýkoliv restriktivní výklad pojmu není na místě. Výklad použitý správními orgá- ny pak může vést k absurdním závěrům. Například, že zákaz prodávat alkoholic- ké nápoje osobám mladším 18 let by po- rušil ten, kdo by takové osobě prodal pi- vo nebo víno ($ 4 zákona č. 37/1989 Sb), neporušil by jej však ten, kdo by takové osobě prodal nápoje s více než 80 % ety- lalkoholu.
Obdobně by bylo odsouze- ným ve výkonu trestu nebo zaměstnan- cům v pracovní době na pracovištích dovoleno konzumovat 80 % nedenaturo- vaný etylalkohol, nesměli by však konzu- movat pivo nebo víno. Z logiky věci je zřejmé, že existují nápoje, které jsou buď nápojem alkoholickým, nebo nealkoho- lickým. Žalobce obdržel od Ministerstva financí povolení prodávat v prodejnách DUTY/TAX FREE jak alkoholické, tak i nealkoholické nápoje, tedy veškeré ná- poje. Pokud by tedy sporné zboží nebylo alkoholickým nápojem, pak by mohlo být nápojem, neboť se pije, a proto by byl žalobce také oprávněn jej v prodej- nách DUTY/TAX FREE prodávat.
Bez řádného zákonného výkladu pojmu „al koholícký nápoj“ nelze stanovit, zda. zboží, které žalobce v -prodejnách DUTY/TAX FREE prodával, bylo opráv- něně prodáváno za ceny bez daně ve smyslu povolení Ministerstva financí. Proto je třeba vyložit obsah povolení Mi- nisterstva financí, resp. pojmu alkoholic- ký nápoj, a přitom je třeba také využít obecného přístupu výkladu obecných pojmů v souladu se zásadami logiky. V napadeném rozhodnutí žalovaný uváděl, že při výkladu pojmu „alkoholický nápoj“ vycházel z právních předpisů plat- ných na území České republiky, tyto však nesprávně, nezákonně vyložil (viz napade- né rozhodnutí žalovaného i zpráva o kon- trole), a předpisy pak nesprávně aplikoval.
V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného je dále uvedeno, že se správce daně při posuzování sortimentu zboží prodávaného v prodejně DUTY/TAX FREE řídil povolením Ministerstva financí, vycházel z celního sazebníku a jednotných celních deklarací a pojem „alkoholický ná- boj“ dostatečně interpretoval, přičemž vy- cházel z právních norem platných v České republice (v předmětném zdaňovacím období). Dále je také uvedeno, že stanovení rozsahu a obsahu povolení je ve výlučné kompetenci Ministerstva financí.
Pojem „alkoholický nápoj“ se v průběhu doby mě- nil, a proto jej bylo třeba interpretovat vždy podle aktuálních právních norem. O tom podle žalovaného svědčí Pokyn D-229 vyda- ný Ministerstvem financí, který vymezení tohoto pojmu různě rozlišuje. Uvedený po- kyn však nezakládá žádné právní povinnos- ti a má jen vysvětlující charakter. Z uvede- ného vyplývá, že žalovaný při hodnocení otázky, zda žalobcem prodávané zboží spa- dalo do sortimentu zboží uvedeného v po- voleních Ministerstva financí, vycházel z více podkladů (jak shora uvedeno, šlo o příslušná povolení, celní sazebník, jed- notné celní deklarace a další právní před- pisy platné v České republice, blíže však neuvedené).
Žalovaný dále sporné zboží Calkoholické nápoje“), které bylo žalob- cem zařazeno do sortimentu dle přísluš- ných povolení, takto neakceptoval a zařadil je do sortimentu, který nebyl obsažen v pří- slušných povoleních Ministerstva financí. Žalovaný však vůbec neuvedl, proč bylo vy- cházeno také z celního sazebníku a jaká bližší skutková zjištění byla využita v sou- vislosti s použitím této právní normy. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že byl proveden důkaz jednotnými celními deklaracemi, neuvádí se tu však, co z těchto důkazů bylo zjištěno a jak tato zjištění byla použita při právním hodnocení věci.
Není dále vyloženo, jaké další právní normy platné v České republice byly použity (pře- stože je tvrzeno, že sloužily jako jeden z podkladů příslušných úvah) a jaká skut- ková zjištění byla při aplikaci konkrétních ustanovení právních norem využita. Je nut- né, aby rozhodnutí žalovaného zcela trans- parentním způsobem uvedlo veškeré užité skutkové a právní důvody zvoleného výkla- du mezi stranami sporného pojmu, proto- že odlišný výklad pojmu „alkoholický nápoj“ má pro žalobce závažné dopady spočívající ve vyřazení zboží z povoleného režimu.
1095 995 u —— u ===" 995 Daň z převodu nemovitostí: k úplatnosti převodu k 6 9 odst. I písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a da- ni z převodu nemovitostí, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1999 Předmětem daně z převodu nemovitostí podle $ 9 odst. 1 až 3 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemo- vitostí, je mimo jiné úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitos- tem. Rozhodujícím kritériem pro posouzení úplatnosti převodu je nepo- chybně poskytnutí úplaty, za niž je třeba považovat veškerá finanční plnění dohodnutá mezi převodcem a nabyvatelem a sjednaná ke dni převodu vlastnického práva k nemovitosti, jakož i veškerá protiplnění, která nemu- sí být nutně vyjádřena v penězích.
Převod nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva podle $ 553 občanského zákoníku však není vyvažován žádným hodnotovým ekvivalentem ze strany nabyvatele a ani na straně převodce není převod motivován úmyslem poskytnout nabyvate- li majetkový prospěch, a proto není předmětem uvedené daně.
Společnost s ručením omezeným D. proti Finančnímu ředitelství v Brně 0 spo- třební daň z lihu a lihovin. - :