k čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod k čl. 81 Ústavy České republiky xxí Žalobu proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci řízení proti kárně obviněné- mu soudci nelze soudem rozhodujícím ve správním soudnictví meritorně projed- nat pro nedostatek jeho pravomoci. Kárný soud je orgánem soudní moci ve smyslu čl. 81 Ústavy České republiky, splňujícím požadavky čl. 36 Listiny základních práv a svobod (nezávislý a nestranný soud schopný vést spravedlivý proces).
C.. Napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky však není přezkouma- telné v režimu zákona č. 150/2002 Sb., soud- ního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V projednávané věci se jedná o rozhodnutí vydané postupem podle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců. Nejvyšší soud České republiky zde rozhodoval ve druhém stupni o odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu. Podle $ 1 zákona č. 6/2002 Sb., o sou- dech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, vykonávají soudnictví v České republice ne- závislé soudy.
Podle $ 2 písm. c) tohoto záko- na soudy kromě projednávaní a rozhodování sporů a jiných věcí patřících do jejich pravo- moci podle zákona o občanském soudním ří- zení a rozhodování trestních věcí patřících do jejich pravomoci podle zákona o trestním řízení rozhodují v dalších případech stanove- ných zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. Po- dle $ 14 odst. 2 posledně cit. zákona Nejvyšší soud rozhoduje také v případech stanove- ných zvláštním právním předpisem nebo me- zinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a kte- rá byla vyhlášena.
Tímto zvláštním právním předpisem je v projednávané věci zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů. Podle $ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fy- zickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jím bylo svěřeno rozhodová- ní o právech a povinnostech fyzických a práv- nických osob v oblasti veřejné správy (dále 471 1566 jen „správní orgán“).
Napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nemůže být v režimu správního soudnictví Krajským soudem v Brně přezkoumáno, neboť zde chy- bí pravomoc soudů rozhodujících ve správ- ním soudnictví. Nejvyšší soud České republi- ky není správním orgánem, jak jej definuje posledně citované ustanovení s. ř. s.; jedná se o orgán soudní moci ve smyslu čl. 81 a násl. Ústavy České republiky. V usnesení ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. I ÚS 336/05 (publ. pod č. 20/2005 Sb. ÚS) Ústavní soud vyslovil, že kárný soud ve smyslu zák. č. 7/2002 Sb. je or- gánem, který splňuje požadavky čl.
36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (nezávislý a nestranný soud schopný vést spravedlivý proces). V případě žalobou napadených roz- hodnutí se proto nejedná o správní rozhod- nutí sui generis. I z rozhodovací praxe Ústav- ního soudu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 10. 2007, čj. I ÚS 1068/07) vyplývá, že ani Ústavní soud nepovažuje řízení před soudy rozhodujícími ve správním soudnictví ohledně žaloby proti rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky za poslední procesní prostředek, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Podle $ 72 odst. 3 záko- na č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve zně- ní pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů od doručení roz- hodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obno- vu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ústavní soud ve věcech proti rozhod- nutím kárných senátů Nejvyššího soudu Čes- ké republiky a vrchních soudů zkoumá shora citovanou lhůtu pro podání ústavní stížnosti od doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky stěžovateli, nikoliv od doru- čení rozhodnutí soudu jednajícího a rozho- dujícího ve správním soudnictví. Krajský soud v Brně přistoupil k odmít- nutí návrhu postupem podle $ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o té- že věci již řízení u soudu probíhá nebo ne- jsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes vý- zvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v ří- zení pokračovat.
V projednávané věci se jed- ná o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení - pravomoc soudů rozhodujících ve správním soudnictví. 1566 Daňové řízení: rozsah přezkumu v odvolacím řízení při stanovení daně dokazováním Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu k 6 50 odst 3 a 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř. “) k $ 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního I. Odvolací orgán přezkoumá rozhodnutí správce daně v rozsahu, v jakém bylo odvoláním napadeno.
Nadto je povinen zabývat se rozhodnutím z hledisek uvede- ných v $ 50 odst. 3 větě druhé zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a při- hlédnout ke zjištěným skutečnostem, i když nebyly odvolatelem uplatněny.
II. Rozsah provedeného přezkumu musí nalézt odraz v písemném odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu (6 50 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). 472 III. Důvod nepřezkoumatelnosti rozhodnutí odvolacího orgánu posuzujícího ví- ce oddělitelných skutkových nebo právních otázek může být [$ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] dán i toliko ve vztahu k některým z nich. Ostatní oddělitelné skutkové nebo právní otázky krajský soud přezkoumá vždy, má-li jejich řešení význam pro další ří- zení a rozhodnutí ve věci. xs
JUDr. Jiří K. proti Nejvyššímu soudu o kárné opatření.