Zjistí-li krajský soud po doplnění dokazování v řízení o plný invalidní důchod, že podmínky nároku na dávku nejsou splněny, zamítne žalobu, i když správní orgán sám nezjistil všechny rozhodné skutečnosti ($ 78 odst. 7 s. ř. s.).
Soud neměl z posouzení zdravotního stavu žalobce posudkovými orgány a znaleckým posudkem znalce (psychi- atra) pochybností, že rozhodující příči- nou dlouhodobě nepříznivého zdravot- ního stavu žalobce je vážné psychické postižení, které se postupně vyvíjelo. Z provedených důkazů se však soudu - s přihlédnutím k předpokládanému vý- voji onemocnění - jevilo datum vzniku stavu plné invalidity žalobce, určené lé- kařem OSSZ a posudkovou komisí na den znaleckého posouzení pro zbavení způsobilosti k právním úkonům, jako příliš vzdálené od skutečného vzniku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Období stanovené znalcem (psy- liš obecné, dlouhé a neurčité, jak správ- ně uvedl znalecký kolektiv Institutu postgraduálního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Praze. Z tohoto důvo- du měl soud za důvodné vyžádání další- ho, a to kolektivního, znaleckého posou- zení co nejobjektivnějšího možného data vzniku invalidity žalobce. Z odůvodnění tohoto znaleckého po- souzení pak již měl soud za prokázané, že z veškeré dostupné dokumentace nelze s větší určitostí uvažovat o serióz- ním stanovení možného data vzniku pří- padné částečné invalidity a je nutno při- stoupit na názor, že v případě žalobce je možno takto zvažovat až datum vzniku plné invalidity.
Vzhledem k tomu, že ješ- tě v r. 1996 se žalobce ucházel o práci a při lékařské prohlídce byl uznán schopným a lékaře vyhledal až 17. 11. 1997, kdy již byla zjištěna vážná duševní porucha, se soud ztotožnil se závěrem znaleckého kolektivu o tom, že jako da- tum vzniku plné invalidity žalobce lze nejobjektivněji stanovit datum 17. 11. 1997. Rozhodným desetiletým obdobím před vznikem plné invalidity je tedy ob- dobí od 17.11.1987 do 16.11.1997. Dle osobního listu důchodového pojištění ze dne 8.7. 1999, který je součástí dáv- kového spisu žalované, soud zjistil, že v tomto období splnil žalobce dobu po- jištění v rozsahu 1503 dní, tedy dobu čtyř roků a 43 dnů.
V $ 40 zákona č. 155/1995 Sb. je uvedeno, že potřebná doba pojištění pro nárok na plný inva- lidní důchod činí u pojištěnce ve věku nad 28 let pět roků; tato doba se přitom zjišťuje z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Soudu tedy ne- zbylo než konstatovat, že v době vydání napadeného rozhodnutí žalované žalob- ce nesplňoval podmínky ustanovení $ 38 zákona č. 155/1995 Sb., neboť byl sice plně invalidní, avšak nezískal pro vznik nároku na plný invalidní důchod potřebnou dobu pojištění.
Na této sku- tečnosti nemohl nic změnit ani fakt, že oproti údaji o prokázané době pojištění v trvání dvou let a 363 dnů, uváděném původně v rozhodnutí žalované, proká- zal soud provedenými důkazy existenci čtyř roků a 43 dnů pojištění. (brt)
Stanislav K. v K. proti České správě sociálního zabezpečení o plný in- validní důchod.