platků, ve znění zákona č. 255/1994 a č. 323/1996 Sb. (v textu též „daňový řád“) Poplatníkem daně z nemovitostí, který je povinen podat daňové přizná- ní ve lhůtě stanovené v $ 13a odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí (nejde-li o případ; kdy se daňové přiznání nepodává), a kte- rý je rovněž povinen zaplatit daň ve lhůtách stanovených v $ 15 téhož zá- kona, je vlastník nemovitosti, tj. osoba zapsaná jako vlastník v katastru ne- movitostí k 1. lednu příslušného zdaňovacího období (zde: zdaňovacího období roku 1999).
Stal-li se žalobce poplatníkem daně z nemovitostí za rok 1999 zpětně (na základě vkladu práva provedeného katastrálním úřa- dem dne 11. 2. 2000), je povinen podat daňové přiznání a daň zaplatit až po provedení vkladu vlastnického práva. Nebyl-li žalobce v průběhu roku 1999 v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník nemovitosti, nebyl po- platníkem daně z nemovitostí, nebyl povinen daň platit, a nebyl tak ani v postavení daňového dlužníka. Nezaplacením daně z nemovitostí za rok 1999 ve lhůtách její splatnosti se tedy nedostal do prodlení s jejím place- ním a nebyly dány ani zákonné podmínky pro předepsání penále.
Podle $ 133 odst. 2 občanského záko- níku, ve znění účinném k 1.1.1993, platí, že převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestano- ví jinak. Dovolává-li se žalobce respekto- vání zásady, že k přechodu vlastnického práva dochází dnem účinnosti kupní smlouvy, tj. dnem právní moci rozhod- nutí katastrálního úřadu, vychází zřejmě z ustanovení $ 133 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném k 31.
12. 1992 (podle kterého platí, že převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, na- bývá se vlastnictví účinností smlouvy; k její účinnosti je třeba registrace stát- ním notářstvím). Nabytí vlastnictví k ne- movitosti převáděné kupní smlouvou vkladem do katastru nemovitostí upra- vuje zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemo- vitostem, ve znění pozdějších předpisů. Podle $ 2 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. práva uvedená v $ 1 (mj.i vlastnické prá- vo) vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zá- koník nebo jiný zákon nestanoví jinak.
V tomto případě se občanský zákoník i zákon č. 265/1992 Sb. na způsobu na- bývání vlastnictví shodují a jinak nesta- 243 139 noví ani zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Podle $ 2 odst. 3 zá- kona č. 265/1992 Sb. vznikají právní účinky vkladu na základě pravomocné- ho rozhodnutí o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katast- rálnímu úřadu. V daném případě byl návrh na vklad práva z kupní smlouvy o převodu dotče- ných nemovitostí doručen katastrální- mu úřadu dne 23. 12.
1998, vklad práva byl rozhodnutím katastrálního úřadu po- volen a zapsán dne 11.2.2000 s právní- mi účinky vkladu ku dni 23.12.1998. Ža- lobce se tak stal vlastníkem nemovitostí na základě vkladu vlastnického práva provedeného katastrálním úřadem dne 11. 2. 2000, a to zpětně ke dni 23. 12. 1998. Protože podle $ 3 odst. 1 a $ 8 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí je poplatníkem daně z nemovitostí vlast- ník pozemků a staveb, stal se žalobce na základě vkladu vlastnického práva pro- vedeného katastrálním úřadem dne 11.2.
2000 rovněž poplatníkem daně z nemo- vitostí dle zákona o dani z nemovitostí, a to zpětně i za rok 1999. Skutečnost, že se žalobce stal poplat- níkem daně z nemovitostí za rok 1999, žalobce nezpochybňuje. Namítá však, že neměl povinnost tuto daň platit v ro- ce 1999, kdy ještě nebyl vlastníkem ne- movitostí, a je toho názoru, že byl povi- nen podat přiznání k dani z nemovitostí za rok 1999 a daň zaplatit až poté, co mu byla doručena kupní smlouva opat- řená doložkou o vkladu práva z kupní smlouvy do katastru nemovitostí.
Je to- ho názoru, že nemohlo dojít k prodlení s úhradou daně z nemovitostí za rok 1999 a k jeho penalizaci, pokud daňové přiznání učinil a daň zaplatil do 31. 1. 2001. 244 Podle $ 13 zákona o dani z nemovi- tostí je zdaňovacím obdobím kalendářní rok; ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se ne- přihlíží. Podle $ 13a odst. 1 tohoto záko- na je poplatník povinen podat daňové přiznání příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období.
Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplat- ník podal v některém z předchozích zdaňovacích období. Dojde-li však ve srovnání s předchozím zdaňovacím ob- dobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně včetně změny v oso- bě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období při- znat. Podle $ 13b odst. 1 uvedeného zá- kona se daň z nemovitostí vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1.lednu roku, na který je vyměřována. Podle $ 15 odst. 1 písm. a) zákona o dani z nemovi- tostí je daň z nemovitostí splatná u po- platníků provozujících zemědělskou vý- robu a chov ryb ve dvou splátkách, a to nejpozději do 31.
srpna a do 30. listopa- du běžného zdaňovacího období. Z citované právní úpravy vyplývá, že povinnost podat daňové přiznání se vztahuje na poplatníka, tj. dle $ 3 odst. 1 a $ 8 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí na vlastníka nemovitosti. S ohledem na skutečnost, že daň se vyměřuje na zda- ňovací období podle stavu k 1. lednu ro- ku, na který je vyměřována ($ 13b odst. 1 zákona o dani z nemovitostí), a nepřihlí- ží se ke změnám skutečností rozhod- ných pro daňovou povinnost, které na- stanou v průběhu zdaňovacího období ($ 13 zákona o dani z nemovitostí), je třeba dojít k závěru, že poplatníkem da- ně z nemovitostí, který je povinen podat daňové přiznání ve lhůtě stanovené v $ 13a odst. 1 zákona o dani z nemovitostí (nejde-li o případ, kdy se daňové přizná- ní nepodává) a který je rovněž povinen zaplatit daň ve lhůtách stanovených v $ 15 zákona o dani z nemovitostí, je vlastník nemovitosti, tj. osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí k 1.led- nu příslušného zdaňovacího období.
Ža- lobce nebyl ke dni 1. ledna roku 1999 (a ani v průběhu celého roku 1999) za- psán jako vlastník předmětných nemovi- tostí v katastru nemovitostí. V průběhu roku 1999 tedy žalobce nebyl poplatní- kem daně z nemovitostí, a nelze proto dovozovat ani jeho povinnost podat da- ňové přiznání do 31.ledna roku 1999. Žalovaný poukazuje na zákonné lhů- ty splatnosti předmětné daně (do 31. 8. 1999 a do 30.11.1999) a na skutečnost, že žalobce uhradil obě splátky daně až dne 30.8.2000,a proto prokazatelně do- šlo k prodlení s úhradou daně.
Podle $ 63 daňového řádu je daňový dlužník v prodlení, nezaplatíli splatnou částku daně nejpozději v den její splat- nosti (odst. 1). Penále se počítá za každý den prodlení počínaje dnem následují- cím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti (odst. 2). Podle $ 57 daňového řádu je daňovým dlužníkem každý, kdo je podle zvláštního zákona povinen pla- tit daň nebo vybranou a sraženou daň odvádět (odst. 1). Daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skuteč- nosti zakládající daňovou povinnost po- dle tohoto zákona nebo zvláštních před- pisů (odst. 2).
Soud je toho názoru, že skutečností zakládající daňovou povin- nost žalobce k dani z nemovitostí na rok 1999 byl vklad vlastnického práva pro- vedený katastrálním úřadem dne 11. 2. 2000. Daňová povinnost k dani z převo- du nemovitostí na rok 1999 tedy žalobci vznikla zpětně až vkladem vlastnického práva provedeným 11.2.2000.V průbě- hu roku 1999 žalobce nebyl jako vlast- ník nemovitostí v katastru nemovitostí zapsán, nebyl poplatníkem daně, nebyl povinen daň platit, 4 proto nebyl ani V postavení daňového dlužníka ($ 57 da- ňového řádu).
Nezaplacením daně z ne- movitostí na rok 1999 ve lhůtách její splatnosti, tj. do 31. 8. 1999 a 30. 11. 1999, se žalobce, který v roce 1999 ne- byl daňovým dlužníkem, nedostal do prodlení s jejím placením ($ 63 daňové- ho řádu). Zákonné podmínky pro vymě- ření penále tak dle mínění soudu nebyly dány. S uvedeným koresponduje i skuteč- nost, že ustanovení $ 15 odst. 1 písm. a) zákona o dani z nemovitostí stanoví splatnost daně ve dvou stejných splát- kách do 31. 8.a 30. 11. běžného zdaňo- vacího období pro poplatníky daně (provozující zemědělskou výrobu); za- platit daň z nemovitostí na zdaňovací období roku 1999 ve lhůtách do 31.
8. 1999 a do 30.11.1999 byl tedy povinen ten, kdo v průběhu zdaňovacího období roku 1999 byl poplatníkem daně. Žalobce se stal poplatníkem daně z nemovitostí za rok 1999 zpětně, a to až na základě vkladu práva provedeného katastrálním úřadem dne 11. 2. 2000. Soud je shodně s žalobcem toho názoru, že teprve po provedení vkladu byl ža- lobce již jako vlastník nemovitosti - a te- dy poplatník daně - povinen podat da- ňové přiznání a daň zaplatit. Z uvedených důvodů má soud za to, že daňové penále na daň z nemovitostí za zdaňovací období roku 1999 bylo ža- lobci předepsáno neprávem.
Gdov) 245 140 140 Daňové řízení: reklamace k $ 53,4 62 a $ 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.,o správě daní a poplatků, ve znění zá- kona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“)
I. Reklamace jako řádný opravný prostředek je přípustná proti postupu správce daně při placení a evidenci daně. Proti rozhodnutí správce daně o přeplatku na dani lze reklamaci uplatnit jen tehdy, jestliže rozhodnutí o přeplatku vydané podle $ 64 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, souvisí přímo s evidencí daně (6 62 téhož zákona). IL. Proti rozhodnutí správce daně o žádosti daňového dlužníka o vráce- ní přeplatku na dani a úroku z přeplatku na dani podle $ 64 odst. 4 a odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, reklamace přípust- ná není, protože se nejedná o rozhodnutí související s evidencí daně, ale o rozhodnutí o hmotněprávním nároku daňového dlužníka. Uplatnění re- klamace v těchto případech je výslovně vyloučeno v ustanovení $ 64 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
JUDr. Jaromír B. v P proti Finanční- mu ředitelství pro hl. město Prahu o daňové penále.