USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce J. H., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Poláčkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky 53, PSČ 530 02, proti žalované JUDr. Evě Mlčochové, se sídlem ve Svitavách, U Stadionu 994/26, PSČ 568 02, jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně V. S., zemřelé XY, o vyloučení peněžitého plnění ze soupisu majetku konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 36 Cm 28/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2023, č. j. 13 Cmo 168/2010-437, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „konkursní soud“) rozsudkem ze dne 30. června 2010, č. j. 36 Cm 28/2008-273, zastavil řízení co do částky 92.800,- Kč (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce (J. H.) domáhal vůči (původnímu) žalovanému Ing. Jiřímu Nováčkovi, jako správci konkursní podstaty úpadkyně (V. S.) vyloučení peněžitého plnění „67.200,- Kč + 19% DPH“ získaného zpeněžením lisu na hlínu B-8093, typ 125 (výrok II.), přiznal ustanovenému zástupci žalobce (JUDr. Jaroslavu Poláčkovi) odměnu za právní zastoupení 58.536,- Kč (výrok III.) a nepřiznal (původnímu) žalovanému náhradu nákladů řízení (výrok IV.).
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. září 2023, č. j. 13 Cmo 168/2010-437, k odvolání žalobce zrušil rozsudek konkursního soudu ze dne 30. června 2010 a
řízení zastavil (první výrok); dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Přitom rozhodl ve vztahu k (nově ustavené) správkyni konkursní podstaty úpadkyně (JUDr. Evě Mlčochové).
Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 19, § 103, § 104 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a z ustanovení § 44 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“) – zdůraznil, že v průběhu odvolacího řízení zanikly účinky konkursu vedeného na majetek úpadkyně, když konkursní soud usnesením ze dne 18. května 2023, č. j. 48 K 36/2001-3942, které nabylo právní moci dnem 24. června 2023, rozhodl o zrušení konkursu po jejím úmrtí; nastal tak neodstranitelný nedostatek podmínek řízení a odvolání žalobce se stalo bezpředmětným.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzením věci a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Dovolatel akcentuje, že se domáhal vyloučení peněžitého plnění získaného prodejem (označené) movité věci z konkursní podstaty úpadkyně, se kterou (původní) správkyně konkursní podstaty (Ing. Marcela Heršálková) neoprávněně disponovala. Současně upozorňuje na pochybení odvolacího soudu vztahující se k rozhodnutí o jeho návrzích na změnu žaloby (žalobního petitu) a účastníků řízení, s tím, že soud měl těmto návrhům vyhovět, věc projednat s právními nástupci úpadkyně (D. S. a V. V.) a rozhodnout, že jmenovaná odpovídá za škodu vzniklou zpeněžením (označené) věci. Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (§ 433 bod 1. a § 434), s přihlédnutím k § 432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2007). Srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Dovolání žalobce, které je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako zjevně bezdůvodné (a současně bezpředmětné) podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř. Učinil tak proto, že již v rozsudku ze dne 31. července 2008, sp. zn. 29 Odo 823/2006, uveřejněném pod číslem 69/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož jakmile nastal účinek zrušení konkursu na majetek úpadkyně (§ 44 odst. 2 ZKV), pominuly účinky soupisu majetku konkursní podstaty, a tedy i důvod vést spor o vyloučení určitého majetku z tohoto soupisu. Skončení konkursního řízení má za následek neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (řízení, které spor vyvolalo, zde již není) vyvolávající v této věci nutnost postupu podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. (srov. k tomu shodně stanovisko občanskoprávního obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. června 2007, sp. zn. Opjn 8/2006, uveřejněné pod číslem 74/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam), když dovolání žalobce Nejvyšší soud odmítl a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 4. 2024
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu