29 Cdo 1180/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Města Vyškov, se sídlem ve Vyškově, Masarykovo nám. 108/1, PSČ 682 01, identifikační číslo osoby 00292427, o zrušení výmazu společnosti KOMBA, spol. s r. o. v likvidaci, naposledy sídlem v Bedihošti 185, PSČ 798 21, identifikační číslo osoby 15546900, z obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 Cm 110/2014, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. října 2014, č. j. 8 Cmo 317/2014-41, takto:
Dovolání se odmítá.
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení ze dne 9. července 2014, č. j. 35 Cm 110/2014-22, kterým Krajský soud v Brně zamítl návrh na zrušení výmazu společnosti KOMBA, spol. s r. o. v likvidaci, identifikační číslo osoby 15546900 (dále jen „společnost“), z obchodního rejstříku.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. Dovolatel považuje za „jiný zájem hodný právní ochrany“ ve smyslu § 209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), skutečnost, že zaniklá společnost je vedena v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti v havarijním stavu, pročež dovolatel „nemá komu nařídit demolici stavby, která svým stavem bezprostředně ohrožuje okolí“. Sám dovolatel přitom připouští, že vlastnictví předmětné nemovitosti přešlo podle § 75 odst. 5 in fine zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), na stát. Za situace, kdy – jak uvedeno výše – sám dovolatel připouští, že vlastnictví předmětné nemovitosti přešlo na stát, je zřejmé, že rozhodnutí o zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku není způsobilé přivodit změnu vlastnických poměrů. Zájem deklarovaný navrhovatelem proto zjevně nemůže být jiným zájmem hodným právní ochrany ve smyslu § 209 odst. 1 o. z. Jen pro tento úsudek důvod připustit dovolání dán není.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. dubna 2015
JUDr. Filip Cileček předseda senátu