Nejvyšší soud Usnesení obchodní

29 Cdo 1311/2007

ze dne 2007-03-27
ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.1311.2007.1

29 Cdo 1311/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně Č. o. b., a. s., proti žalovanému V. B., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 37.581,43 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 210/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. prosince 2005, č.j. 11 Co 723/2005-51, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek pro uznání Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 20. května 2005, č.j. 15 C 210/2004-29, ve znění opravného usnesení ze dne

20. června 2005, č.j. 15 C 210/2004-37, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 51.556,51 Kč (sestávající z jistiny ve výši 37.581,43 Kč, smluvených úroků ve výši 7.652,70 Kč a úroků z prodlení ve výši 6.332,38 Kč) spolu s dalšími smluvními úroky a s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku, a to jako dluh ze smlouvy o úvěru.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, namítaje, že jeho „zrušení má podstatný vliv ve věci a zejména po právní stránce“ a navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.

Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce l není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Jelikož dovolání žalovaného není ve smyslu ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, neboť z procesního hlediska jde o obchodní věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a předmětem sporu bylo zaplacení částky 37.581,43 Kč s kapitalizovanými úroky a úroky z prodlení, jakož i s úroky a úroky z prodlení do budoucna, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§ 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. března 2007

JUDr. Petr Gemmel, v.r.

předseda senátu