29 Cdo 136/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní
věci žalobkyně Potencial Plus, s. r. o. „v likvidaci“, se sídlem v Ostravě -
Mariánských Horách, Korunní 1077/31, PSČ 709 00, identifikační číslo osoby 25
85 49 41, zastoupené JUDr. Tomášem Štípkem, advokátem, se sídlem v Ostravě -
Moravské Ostravě, Stodolní 741/15, PSČ 702 00, proti žalovanému Ing. P. P.,
zastoupenému Mgr. Zbigniewem Czudkem, advokátem, se sídlem v Třinci - Starém
Městě, náměstí Míru 551, PSČ 739 61, o námitkách proti směnečnému platebnímu
rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 50 Cm 29/2008, o dovolání
žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. srpna 2009, č. j. 5
Cmo 290/2009-136, takto:
Dovolání se zamítá.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. října 2008, č. j. 50 Cm 29/2008-19,
ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 13. srpna 2008, č. j. 23
Sm 114/2008-9, kterým uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1,024.343,-
Kč s 6% úrokem od 4. září 2007 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 3.414,47
Kč a náklady řízení.
V průběhu řízení o odvolání žalovaného proti výše označenému rozsudku Vrchní
soud v Praze usnesením ze dne 24. srpna 2009, č. j. 5 Cmo 290/2009-136,
odkazuje na ustanovení § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále jen „o. s. ř.“) a čl. I. § 16 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., připustil,
aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně vstoupila společnost DEVAG BD s. r.
o., se sídlem v Brně – Husovicích, Elgartova 497/12, PSČ 614 00, identifikační
číslo osoby 27 80 53 10 (dále jen „společnost“).
Odvolací soud uzavřel, že v daném případě byly splněny všechny předpoklady pro
vstup nabyvatele práva do řízení na místo žalobkyně, když v průběhu odvolacího
řízení (dne 3. června 2009) „opatřila“ žalobkyně směnku, o jejíž zaplacení v
dané věci jde, rubopisem na řad společnosti a společnost jako nabyvatel práv ze
směnky vyjádřila (v podání ze dne 30. června 2009) se svým vstupem do řízení
souhlas.
Proti usnesení odvolacího soudu podala dosavadní žalobkyně dovolání, odkazujíc
co do jeho přípustnosti na ustanovení § 239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a co do
důvodu na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. namítajíc, že řízení
je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Konkrétně dovolatelka namítá, že v době, kdy měla být směnka indosována na
společnost, neměla dosavadní žalobkyně statutární orgán, když J. Š. zanikla
funkce jednatele dne 15. dubna 2009 a novým jednatelem byl jmenován M. K. až
dne 4. června 2009. Indosaci směnky tudíž musela provést „za žalobce osoba,
která k takovému úkonu nebyla oprávněna“, jde proto o neplatný právní úkon,
učiněný „zcela svévolně, bez jakéhokoliv titulu“. Dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a
věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu je – bez dalšího – přípustné
podle ustanovení § 239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. [podmínku, aby šlo o usnesení
odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po
právní stránce zásadní význam (formulovanou ve větě první označeného
ustanovení), má Nejvyšší soud za obsolentní z příčin popsaných např. v díle
Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 str. 1903-1904 (srov. též důvody usnesení
Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek)]; není však důvodné. Podle ustanovení § 107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení
nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod
práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než
soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil
do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §
107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po
zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s
tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo
toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s
podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2). V poměrech dané věci je z obsahu spisu zřejmé, že dosavadní žalobkyně se
nechala při převodu směnky zastoupit P. P., jemuž udělila dne 6. dubna 2009
obecnou (generální) plnou moc, opravňující tohoto zmocněnce zastupovat
dosavadní žalobkyni ve všech věcech (srov. plnou moc podepsanou jménem
dosavadní žalobkyně tehdejším jednatelem J. Š. na č. l. 118 – 119 spisu). Skutečnost, že k indosaci směnky došlo v době, kdy již měla podle tvrzení
dovolatelky funkce jejího jednatele (který jménem dovolatelky plnou moc
podepsal) zaniknout, přitom nemůže mít na posouzení otázky, zda indosaci směnky
provedla za dosavadní žalobkyni osoba k tomu oprávněná, žádný vliv. Ukončení
výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným totiž bez dalšího nevede
k zániku plné moci, kterou takový jednatel v době, kdy byl oprávněn jménem
společnosti jednat, udělil třetí osobě. P. P.
přitom jako zástupce žalobkyně na
základě procesní plné moci podal i návrh na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř. (viz č. l. 122 spisu); oprávnění jmenovaného zmíněný procesní úkon
učinit, pak dovolatelkou zpochybněno nebylo. Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho
obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit
nepodařilo, přičemž Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci
u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.),
dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. ledna 2012
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu