29 Cdo 1365/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce Ing. T. P., proti žalovaným 1) P. K. a 2) J. K., o zaplacení 30.000,- Kč ze směnky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 48 Cm 35/2006, o dovolání druhé žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2007, č. j. 12 Cmo 198/2007 – 78, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání druhé žalované změnil bod I. výroku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2006, č. j. 48 Cm 35/2006 – 34 tak, že směnečný platební rozkaz ze dne 30. listopadu 2005, č. j. 64 Sm 51/2005 – 6, vůči druhé žalované ponechal v platnosti, bod II. výroku rozsudku potvrdil (výrok I.) a ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou nepřiznal žádnému právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Proti tomuto rozsudku podala druhá žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a namítajíc existenci dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Žalobce ve vyjádření k dovolání navrhuje, aby jako nepřípustné bylo odmítnuto.
Dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti rozsudku a usnesení odvolacího soudu ve věci samé upravuje ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení je však výslovně vyloučena - úpravou obsaženou v § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. - ve věcech, v nichž bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč. K příslušenství pohledávky se nepřihlíží. Přitom rozhodování o zaplacení ze směnky je podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. p) o. s. ř. obchodní věcí.
Vzhledem k tomu, že přípustnost dovolání nelze opřít ani o žádné jiné ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), jako nepřípustné podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Žalovaná z procesního hlediska zavinila (tím, že podala nepřípustné dovolání), že dovolání Nejvyšší soud odmítl, ostatním účastníkům však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ustanoveními § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. dubna 2008
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu