29 Cdo 1500/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobce ŠkoFIN s. r. o., se sídlem v Praze 5, Pekařská 6, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 45 80 53 69, zastoupeného Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) AUTOSPACE s. r. o., se sídlem v Českých Budějovicích, Riegrova 2668/6c, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 26 11 67 15, 2) P. E. a 3) M. E., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 291/2012, o dovolání třetího žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2013, č. j. 9 Cmo 305/2013-81,
Dovolací řízení se zastavuje.
Městský soud v Praze směnečným platebním rozkazem ze dne 8. listopadu 2012, č. j. 56 Cm 291/2012-27, uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku 1.058.000,- Kč se 6% úrokem od 4. srpna 2012 do zaplacení, směnečnou odměnu 3.526,- Kč a náhradu nákladů řízení.
Proti směnečnému platebnímu rozkazu podali žalovaní námitky, domáhajíce se jeho zrušení.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. června 2013, č. j. Ncp 4721/2012-57, odkazuje na ustanovení § 104a odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. dubna 2013, č. j. MSPH 78 INS 27452/2012-A-56, zjistil úpadek dlužníka (prvního žalovaného) a na jeho majetek prohlásil konkurs. Usnesením ze dne 26. června 2013, č. j. 56 Cm 291/2012-60, označený soud vyloučil k samostatnému řízení „nárok žalobce na zaplacení částky 1.058.000,- Kč se 6% úrokem od 4. srpna 2012 do zaplacení a s odměnou ve výši 3.526,- Kč, uplatněný vůči prvnímu žalovanému“.
Usnesením ze dne 27. června 2013, č. j. 56 Cm 291/2012-61, Městský soud v Praze zamítl námitku místní nepříslušnosti vznesenou druhým a třetím žalovanými. K odvolání třetího žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. listopadu 2013, č. j. 9 Cmo 305/2013-81, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud – odkazuje na ustanovení § 85 odst. 1 a § 85a o. s. ř. ? uzavřel, že žalovaní měli k datu podání žaloby (8. srpna 2012) „sídlo a bydliště v obvodu Prahy“. Současně doplnil, že platební místo směnky, ze které žalobce uplatnil své právo, je v Praze.
Proti usnesení odvolacího soudu podal třetí žalovaný dovolání, domáhaje se jeho zrušení a požaduje, aby mu pro dovolací řízení byl ustanoven zástupce. Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. února 2014, č. j. 56 Cm 291/2012-106, třetímu žalovanému nepřiznal osvobození od soudních poplatků za dovolací řízení a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce; usnesení nabylo právní moci 12. března 2014. Nedostatek povinného zastoupení dovolatel neodstranil ve lhůtě určené soudem prvního stupně, ani později; Nejvyšší soud proto řízení o jeho dovolání podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Současně je zcela zjevné, že věcnému projednání dovolání bránila i skutečnost, že dovolatel nezaplatil soudní poplatek za dovolání (§ 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud dodává, že rozhodnutí odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) plně odpovídá ustanovením § 85 odst. 1 a 3, § 87 odst. 1 písm. e) a § 105 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. dubna 2014
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu