29 Cdo 1592/2024-444
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce MUTEMTAM, z. s., se sídlem v Třešti, Tovární 337/5, identifikační číslo osoby 07430507, zastoupeného Mgr. Jiřím Roulem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Krátký lán 138/8, proti žalovaným 1/ Ing. Peteru Režnickému, se sídlem ve Statenicích, Keltská 380, jako insolvenčnímu správci dlužníka STAVOTHERM, stavební společnost, spol. s r. o., 2/ Ing. Peteru Režnickému, se sídlem ve Statenicích, Keltská 380, jako insolvenčnímu správci dlužníka J. N., a 3/ Ing. Peteru Režnickému, se sídlem ve Statenicích, Keltská 380, jako insolvenčnímu správci dlužnice M. P., všech zastoupených Mgr. Tomášem Záhumenským, advokátem, se sídlem ve Frýdku-Místku, Josefa Václava Sládka 35, o zaplacení částky 187 968,66 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 13 C 165/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. prosince 2023, č. j. 25 Co 216/2023-412, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Okresní soud Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. dubna 2023, č. j. 13 C 165/2021-349: [1] Zamítl žalobu v části, jíž se žalobce na prvním žalovaném domáhal zaplacení částky 127 110,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 143 566,50 Kč za dobu od 17. 3. 2021 do zaplacení (bod I. výroku). [2] Uložil druhému žalovanému zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 27 946,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 17. 3. 2021 do zaplacení (bod II. výroku). [3] Uložil třetímu žalovanému zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 14 580,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 17. 3. 2021 do zaplacení (bod III. výroku). [4] Zamítl žalobu v části, jíž se žalobce na třetím žalovaném domáhal zaplacení částky 1 875,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 17. 3. 2021 do zaplacení (bod IV. výroku). [5] Rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a jednotlivými žalovanými (body V.-VII. výroku).
2. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. prosince 2023, č. j. 25 Co 216/2023-412, k odvolání žalobce (proti bodům I. a V. rozsudku soudu prvního stupně), druhého žalovaného (proti bodům II. a VI. rozsudku soudu prvního stupně) a třetího žalovaného (proti bodům III. a VIII. rozsudku soudu prvního stupně): [1] Změnil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku tak, že zastavil řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným (první výrok), a rozhodl o jejich nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). [2] Změnil rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku tak, že žalobu zamítl ve vztahu vůči druhému žalovanému (třetí výrok), jakož i v bodu III. výroku tak, že žalobu zamítl ve vztahu vůči třetímu žalovanému (čtvrtý výrok). [3] Rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným a třetím žalovaným za řízení před soudem prvního stupně (pátý výrok) a za odvolací řízení (šestý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu, a to výslovně proti třetímu až šestému výroku, podal žalobce dovolání, kterým se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí v dovoláním dotčeném rozsahu a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
4. Nejvyšší soud dovolání – které může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. – odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) jako objektivně nepřípustné.
5. Ve vztahu k pátému a šestému výroku napadeného rozhodnutí tak učinil proto, že jde o výroky o nákladech řízení, proti nimž přípustnost dovolání (podle § 237 o. s. ř.) vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.
6. Dovolání podle § 237 o. s. ř. dále není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).
7. Přitom hodnota sporu coby kritérium omezující přípustnost dovolání (podle § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) se prosadí i tehdy, bylo-li v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu předmětem řízení peněžité plnění převyšující 50 000 Kč, avšak snížení této hodnoty je vyvoláno procesním úkonem dovolatele, konkrétně tím, že dovoláním předloží dovolacímu soudu věc k rozhodnutí jen ohledně částky nepřevyšující 50 000 Kč (srov. např. odst. 44. rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. listopadu 2023, sp. zn. 31 Cdo 1178/2023, přijatého na zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu konaného dne 12. června 2024 k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
8. V dané věci dovolatel napadá dovoláním třetí a čtvrtý výrok rozsudku odvolacího soudu, tedy výroky ve věci samé, které se co do jistiny žalovaných pohledávek týkají (i v součtu) peněžitého plnění nepřevyšujícího 50 000 Kč (27 946,16 Kč + 14 580,50 Kč); zároveň mezi účastníky nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy nebo pracovněprávní vztah. Dovolání je proto objektivně nepřípustné jako celek, bez ohledu na (správné) poučení odvolacího soudu o přípustností dovolání poskytnutého v návaznosti na skutečnost, že v době vydání rozhodnutí odvolacího soudu bylo předmětem řízení peněžité plnění, které v souhrnu převyšuje 50 000 Kč (srov. opět rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1178/2023).
9. Výrok o nákladech dovolacího řízení není potřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
10. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 6. 2024
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu