29 Cdo 1659/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v
právní věci navrhovatele Krajské státní zastupitelství v Plzni, se sídlem v
Plzni, Veleslavínova 27/38, PSČ 306 36, za účasti 1) ESTO Cheb s. r. o., se
sídlem v Chebu, Palackého 2087/8A, PSČ 350 02, identifikační číslo osoby
49196511, zastoupené Mgr. Milanem Edelmannem, se sídlem v Chrustenicích 208,
PSČ 267 12, jako opatrovníkem, 2) Ing. R. H., Ph.D., 3) Ing. J. Š., a 4)
AGENTURA PRO REVITALIZACI A SPRÁVU PODNIKŮ – ARES, v. o. s., se sídlem v
Karlových Varech, Jáchymovská 41/73, PSČ 360 04, identifikační číslo osoby
26330351, o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, vedené u
Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 119/2013, o dovolání ESTO Cheb s. r.
o. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. září 2015, č. j. 7 Cmo
12/2015-319, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 21. října 2014, č. j. 41 Cm 119/2013-145,
zrušil společnost ESTO Cheb s. r. o. (dále jen „společnost“) [výrok I.],
nařídil její likvidaci (výrok II.), jmenoval jejím likvidátorem společnost
AGENTURA PRO REVITALIZACI A SPRÁVU PODNIKŮ – ARES, v. o. s. (výrok III.) a
rozhodl o povinnosti uhradit soudní poplatek (výrok IV.).
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze rozhodnutí soudu prvního
stupně k odvolání společnosti zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost, zastoupená Mgr. Jiřím
Klimíčkem, LL.M., advokátem (dále jen „Mgr. J. K.“), dovolání. Nejvyšší soud řízení o dovolání společnosti zastavil podle § 243b, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též
jen „o. s. ř.“), a to pro nedostatek podmínek řízení, spočívající v nedostatku
oprávnění Mgr. J. K. zastupovat společnost. Mgr. J. K. doložil své oprávnění zastupovat společnost při podání dovolání
procesní plnou mocí ze dne 26. srpna 2013 (č. l. 329 spisu), kterou mu za
společnost udělil Ing. J. Š. (dále jen „Ing. J. Š.“) jako jednatel společnosti. Z obsahu napadeného rozhodnutí se podává, že valná hromada společnosti odvolala
na jednání konaném dne 22. srpna 2013 a opětovně na jednání konaném dne 16. září 2013 Ing. J. Š. z funkce jednatele, přičemž soud dosud nevyslovil (v
řízení podle § 131 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen „obch. zák.“) neplatnost těchto usnesení valné hromady. Z obsahu spisu dále plyne, že Krajský soud v Plzni jmenoval společnosti
usnesením ze dne 24. listopadu 2015, č. j. 46 Nc 5001/2014-592, opatrovníka, a
to Mgr. M. E. (dále jen „opatrovník“), neboť společnost nemá žádného jednatele. Společnost zastoupená opatrovníkem se k podanému dovolání vyjádřila tak, že
dovolání nebylo podáno oprávněnou osobou, neboť Ing. J. Š. nebyl v době udělení
plné moci Mgr. J. K. jednatelem společnosti. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud
dovolací řízení zastavil. Platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat
pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 131 obch. zák.) nebo (v režimu právní úpravy účinné do 31. prosince 2013) v řízení o
povolení zápisu skutečnosti, která vyplynula z usnesení valné hromady, do
obchodního rejstříku; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné
hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou. Nevyslovil-li (dosud) soud
neplatnost usnesení valné hromady (o odvolání jednatele) v řízení podle § 131
obch. zák., je zásadně nutné na toto usnesení hledět jako na platné (srov. výslovné znění § 131 odst. 8 obch. zák. a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu
– za mnohá rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 2014,
sp. zn. 29 Cdo 1800/2014, ze dne 27. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 2289/2015, či
ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, jež jsou veřejnosti dostupná,
stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na
webových stránkách Nejvyššího soudu). Z řečeného se podává, že nebyla-li dosud vyslovena neplatnost usnesení valné
hromady o odvolání Ing. J. Š. z funkce jednatele, je třeba na Ing. J. Š. hledět
jako na osobu, která není jednatelem společnosti a nesvědčí ji tudíž (z titulu
funkce jednatele) oprávnění udělit za společnost plnou moc k zastupování
společnosti v dovolacím řízení. Na uvedeném závěru nemohou ničeho změnit ani tvrzení dovolatele, podle nichž se
dne 22. srpna 2013 valná hromada společnosti nekonala (nikdo o jejím konání
nebyl informován) a zápis z ní je „zjevně vadný“.
Jestliže by bylo prokázáno,
že se valná hromada nekonala a zápis z valné hromady je „zfalšovaný“, nebylo by
zde žádné usnesení valné hromady, na něž by bylo nutné hledět jako na platné v
duchu shora citované judikatury. Nicméně v projednávané věci se z obsahu spisu
takové závěry nepodávají. Jakkoliv nedostatek průkazu oprávnění zastupovat dovolatele představuje
odstranitelný nedostatek podmínek řízení (§ 32 odst. 1, § 104 odst. 2 o. s. ř.), v projednávané věci je z vyjádření opatrovníka společnosti zřejmé, že k
odstranění tohoto nedostatku (udělením plné moci advokátu Mgr. J. K.) nedojde. Proto Nejvyšší soud dovolací řízení bez dalšího zastavil. K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. důvody usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod
číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince
2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. září 2016
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu