Nejvyšší soud Usnesení občanské

29 CDO 1674/2008

ze dne 2008-05-22
ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.1674.2008.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně V. B., zastoupené advokátem, proti žalovanému Ing. T. K., jako správci konkursní podstaty úpadce B. d. K. s. Ř., zastoupenému advokátem, o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 3/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2008, č. j. 13 Cmo 452/2007-93, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.034,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Rozsudkem ze dne 30. července 2004, č. j. 41 Cm 3/2001-49, Městský soud v Praze vyloučil ve výroku označenou bytovou jednotku a garáž se spoluvlastnickými podíly ke společným částem domu a pozemku ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce B. d. K. s. Ř (první výrok), rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok) a uložil žalobkyni zaplatit státu soudní poplatek (třetí výrok).

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se garáže se spoluvlastnickými podíly ke společným částem domu a pozemku, v části týkající se bytové jednotky se spoluvlastnickými podíly ke společným částem domu a pozemku odvolací řízení zastavil (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok).

Odvolací soud ohledně garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly uzavřel, že:

1/ Podle gramatického výkladu § 24 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákona o vlastnictví bytů), formulace „na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů“, určuje vlastnost budovy. Oproti tomu formulace „byty, garáže a ateliéry v budovách“ slouží k vyjádření jejich vlastnosti umístěním v definované budově, nikoliv však již k vyjádření vlastnosti jiné (totiž, že byly vystavěny s úvěrovou pomocí podle zvláštních předpisů).

2/ I pro ni platí režim převodu vlastnického práva podle ustanovení § 24 zákona o vlastnictví bytů, i když podle článku VI. odst. 1 smlouvy o převodu vlastnictví jednotky s převodem nebyla spojena žádná platba a výstavba garáží nebyla financována z (již splaceného) úvěru na výstavbu.

3/ Úvěrová pomoc byla podle odvolacího soudu poskytnuta na stavbu budovy a je-li předmětem převodu vlastnictví témuž nabyvateli vedle bytové jednotky i garáž v téže budově, dopadá na garáž režim § 24 zákona o vlastnictví bytů. Tento závěr, platný pro posuzovanou věc, nezpochybňuje ani obsah úvěrové smlouvy (ze 17. listopadu 1981), ani potvrzení úvěrující banky.

4/ Bezplatný převod bytové jednotky podle § 23 odst. 2 a 3 a § 24 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů není projevem svobodné vůle dlužníka (převodce), nýbrž plyne ze zákona. Proto nejde o neúčinný převod podle § 15 odst. 1 písm. c/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“).

Žalovaný podal proti části prvního výroku, týkající se garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly, a proti druhému výroku rozsudku odvolacího soudu dovolání, namítaje, že jsou dány dovolací důvody dle § 241a odst. 2 písm. b/ a odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podstatou dovolací argumentace (tak jak je podrobně obsažena i v dovolání žalovaného v typově shodné věci, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 382/2008, a rozebrána v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 382/2008, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu) je přesvědčení dovolatele, že nebyly splněny podmínky pro bezúplatný převod garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů. Dovolatel namítá neplatnost i neúčinnost smlouvy o převodu vlastnictví jednotky (garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly) ve smyslu § 15 odst. 1 písm. c/ ZKV. Dále rozebírá, proč při rozhodování o nákladech řízení mělo být užito ustanovení § 150 o. s. ř.

Žalobkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jež není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť otázky předkládané mu k řešení již zodpověděl ve výše označeném rozsudku sp. zn. 29 Cdo 382/2008, jímž dovolání v typově shodné věci, ve které žalovaný vystupoval též jako dovolatel, zamítl.

Dovolatel výslovně napadá rozsudek odvolacího soudu i ve výroku o nákladech řízení. Tento výrok, ač součástí rozsudku, má povahu usnesení, přičemž přípustnost dovolání proti němu nezakládá žádné z ustanovení občanského soudního řádu (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jelikož dovolání žalovaného není přípustné, Nejvyšší soud je podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z paušální odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše podle § 8, § 10 odst. 3 § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. činí 2.250,- Kč, a z náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). S připočtením náhrady za 19% daň z přidané hodnoty ve výši 484,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) celkem činí 3.034,50 Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 22. května 2008

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu