29 Cdo 1898/2025-210
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobců a) L. D., a b) O. D., obou zastoupených Mgr. Tomášem Palíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Husova 200/16, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) K. D. a 2) M. D., oběma zastoupeným Mgr. Bc. Martinem Burianem, advokátem, se sídlem v Třebíči, Karlovo nám. 53/24, PSČ 674 01, o určení neúčinnosti právního jednání, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 7 C 397/2023, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. února 2025, č. j. 15 Co 226/2024-77, takto:
Dovolání se odmítá.
Žalobou došlou Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou dne 16. června 2023 se žalobci [a) L. D. a b) O. D.] domáhají vůči žalovaným [1) M. D. a 2) K. D.] určení neúčinnosti smlouvy o převodu nemovitosti (pozemku p. č. XY o výměře 744 m2 – zahrada v k. ú. XY, zapsaného na listu vlastnictví č. XY, vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště XY) [dále též jen „smlouva“ a „nemovitost“].
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 21. září 2023, č. j. 11 C 169/2023-28, vyslovil svou místní nepříslušnost, s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Brno-venkov jako soudu místně příslušnému; usnesení nabylo právní moci 8. listopadu 2023. Podáním došlým soudu prvního stupně dne 3. ledna 2024 navrhli žalobci, aby řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného před Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 6 C 81/2023, v němž se žalobci domáhají po (tamním) žalovaném (P. F. – dále jen „P. F.“) zaplacení částky 649.838,56 Kč s příslušenstvím (dále jen „související řízení“).
Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 4. ledna 2024, č. j. 7 C 397/2023-52, řízení přerušil do pravomocného skončení souvisejícího řízení. Odkazuje na § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uzavřel, že smlouvou mohl P. F. zkrátit právo žalobců na uspokojení jejich pohledávky uplatněné v souvisejícím řízení. Usnesením ze dne 19. srpna 2024, č. j. 7 C 397/2023-60, soud prvního stupně rozhodl o tom, že v řízení bude po pravomocném skončení souvisejícího řízení pokračovat; usnesení nabylo právní moci 28. srpna 2024. Již na tomto místě Nejvyšší soud dodává, že související řízení nebylo skončeno; Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 3. července 2024, č. j. Ncp 121/2024-60, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci v souvisejícím řízení jsou věcně příslušné krajské soudy, a věc postoupil Krajskému soudu v Brně jako soudu prvního stupně, u něhož je věc vedena pod sp. zn. 61 Cm 171/2024.
K návrhu žalobců (č. l. 64) Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 11. září 2024, č. j. 7 C 397/2023-67, (opětovně) přerušil řízení do doby pravomocného skončení souvisejícího řízení.
Krajský soud v Brně k odvolání žalovaných usnesením ze dne 3. února 2025, č. j. 15 Co 226/2024-77, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na přerušení řízení zamítl.
Odvolací soud – cituje § 593 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. – zdůraznil, že není důvod, aby věřitelé (žalobci) podávali odpůrčí žalobu za situace, kdy ještě nemají vykonatelnou pohledávku proti svému dlužníku (P. F.).; proto není dán ani důvod k přerušení řízení do pravomocného skončení souvisejícího řízení „o získání vykonatelné pohledávky vůči P. F“.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které mají za přípustné (§ 237 o. s. ř.) k řešení následujících právních otázek: 1) Lze výhradu odporu podle § 593 o. z. aplikovat i v situaci, kdy věřitelé nemají vykonatelnou pohledávku za dlužníkem, „mají aktivní věcnou legitimaci k odpůrčí žalobě, ale nemají takové povědomí o žalovaných, aby mohli učinit relevantní výhradu odporu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu“? 2) Je třeba řízení, které je pravomocně přerušeno podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř, znovu přerušit poté, kdy „se změnila“ věcná příslušnost soudu v souvisejícím řízení, které stále probíhá.
Dovolatelé jsou přesvědčeni, že právní úprava „po 1. lednu 2014“ nic nemění na „dřívějším“ postupu soudu za situace, kdy věřitel podal žalobu (o určení neúčinnosti) a soud řízení o této žalobě přerušil.
Proto požadují, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání, které mohlo být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že judikatura Nejvyššího soudu vztahující se k výkladu § 593 o. z. ve spojení s § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je ustálena v závěru, podle něhož v řízení o určení neúčinnosti právního jednání, k němuž došlo v době počínaje dnem 1. ledna 2014, není dán důvod pro přerušení řízení jen proto, že žalobce (věřitel) nemá vykonatelnou pohledávku za dlužníkem a jeho pohledávka je předmětem (dosud) probíhajícího (souvisejícího) soudního řízení.
K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2017, sp. zn. 21 Cdo 3914/2016, ze dne 24. června 2021, sp. zn. 24 Cdo 1413/2020, k jejichž závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v rozsudcích ze dne 31. července 2023, sp. zn. 29 Cdo 1772/2023, a ze dne 29. února 2024, sp. zn. 29 Cdo 2329/2023, uveřejněných pod čísly 46/2024 a 5/2025 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 46/2024“ a „R 5/2025“).
Nesprávné je i „konstatování“ dovolatelů stran jejich věcné legitimace v řízení (viz opět důvody R 46/2024 a R 5/2025).
K řešení druhé z položených právních otázek není dovolání přípustné již proto, že o pokračování v (původně přerušeném) řízení rozhodl soud prvního stupně usnesením č. j. 7 C 397/2023-60.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 7. 2025
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu