29 Cdo 1951/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Bytového družstva OLGA, družstvo v likvidaci, se sídlem v Praze 4, Machuldova 592, PSČ 142 00, identifikační číslo osoby 60194545, jehož jménem podal dovolání JUDr. J. B., proti žalované A. Š., zastoupené JUDr. Jaroslavem Planetou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Americká 152/15, PSČ 120 00, o zaplacení 396.450,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 189/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. února 2013, č. j. 14 Cmo 377/2012-211, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 12. dubna 2012, č. j. 28 Cm 189/2005-200, kterým Městský soud v Praze zastavil řízení v projednávané věci (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. - IV.). JUDr. B. napadl „v zastoupení Bytového družstva OLGA“ rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a nejsou splněny ani podmínky přípustnosti dovolání formulované v § 237 o. s. ř. Podstatou dovolacích námitek je polemika se závěrem Nejvyššího soudu (vysloveným v rozsudku ze dne 20. září 2011, č. j. 29 Cdo 2684/2011-195), podle něhož nejde v projednávané věci o řízení podle § 243a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a JUDr. B. proto může zastupovat Bytové družstvo OLGA, družstvo v likvidaci, jedině na základě dohody o plné moci. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je zcela v souladu s právním závěrem Nejvyššího soudu obsaženým ve výše uvedeném rozsudku č. j. 29 Cdo 2684/2011-195, jenž byl pro odvolací soud - s ohledem na to, že ke změně skutkového stavu, která by vylučovala aplikaci právního názoru dovolacího soudu, nedošlo - závazný (dle § 243d odst. 1 ve spojení s § 226 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2012) a od něhož se dovolací soud nemá důvod odchylovat ani nyní. Taktéž otázku náhrady nákladů řízení posoudil odvolací soud v souladu se závazným právním názorem dovolacího soudu a rozhodnutími uveřejněnými pod čísly 22/2003 a 30/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, od nichž nemá Nejvyšší soud důvod se odchylovat ani v projednávané věci. Uvedené námitky proto přípustnost dovolání nezakládají a jiné okolnosti zakládající přípustnost dovolání v intencích § 237 o. s. ř. pak dovolatel nevymezil. Dovolání v projednávané věci není - oproti mínění dovolatele - přípustné ani podle § 238a o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím o záměně účastníka podle § 92 odst. 2 o. s. ř. a nelze je podřadit ani žádnému jinému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl, aniž se zabýval tím, zda důvod, pro který bylo zastaveno řízení před soudy nižších stupňů, se má projevit i v dovolacím řízení. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. ledna 2013) se podává z bodů 1. a 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 30. července 2013
JUDr. Filip Cileček předseda senátu