29 Cdo 1999/2000
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce: M. H., proti žalované: G. J., spol. s r. o., pro zaplacení 5.000,- Kč a potvrzení neplatnosti mandátní smlouvy, k dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2000, č. j. 55 Co 94/2000-42, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. dubna 2000, č. j. 55 Co 94/2000-42 potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. února 2000, č. j. 16 C 93/99-29, jímž tento soud zastavil řízení podle § 43 odst. 2 o. s. ř. pro neodstranění vad žaloby, pro něž nelze v řízení pokračovat.
Dovoláním ze dne 11. 7. 2000 napadl žalobce výše uvedené usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu a domáhá se jeho zrušení včetně zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 2. 2000, č. j. 16 C 93/99-29.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 27. července 2000, č. j. 16 C 93/99-52 dovolatele vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů předložil plnou moc, kterou zmocňuje ke svému zastupování v dovolacím řízení advokáta, popř. aby v téže lhůtě soudu doložil, že má právnické vzdělání. Dále byl dovolatel v usnesení poučen o následcích nesplnění uložených povinností, tj. o zastavení dovolacího řízení.
Podáním ze dne 7. 8. 2000, označeným jako „čestné prohlášení podle § 39 správního řádu\", žalobce soudu v podstatě sdělil, že získal v posledních 5-ti letech takový přehled, že pro své zastoupení může plnit v rámci dovolacího řízení funkci advokáta. Dále připojil žádost adresovanou předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v níž žádá o udělení výjimky k tomu, aby se v dovolacím řízení mohl sám zastupovat.
Nejvyšší soud se v rámci posouzení dovolání žalobce z 11. 7. 2000 nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky, za nichž může dovolací řízení proběhnout.
Podle § 241 odst. 1 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, pokud nemá právnické vzdělání sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Dovolání musí být též sepsáno uvedenými osobami (§ 241 odst. 2 o. s. ř.).
Zastoupení dovolatele advokátem, nemá-li dovolatel sám, popř. jeho zaměstnanec (člen) právnické vzdělání, je zákonem stanovenou podmínkou, bez jejíhož splnění nemůže dovolací řízení proběhnout. Jde však o takový nedostatek, který lze odstranit a soud je povinen k tomu činit vhodná opatření (§ 104 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 243c o. s. ř.). Pokud se nezdaří nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví (§ 104 odst. 2 o. s. ř.).
V posuzovaném případě byl dovolatel soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení v dovolacím řízení, včetně poučení o možnosti zastavení řízení, nebude-li uvedený nedostatek odstraněn.
Dovolací soud byl s ohledem na výše uvedené nucen konstatovat, že výše uvedený nedostatek podmínky dovolacího řízení nebyl ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně odstraněn a nestalo se tak ani do doby rozhodnutí dovolacího soudu.
Nejvyšší soud proto podle § 104 odst. 2, § 241 odst. 1 a 2 a § 243c o. s. ř. rozhodl tak, že dovolací řízení zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, s přihlédnutím k tomu, že žalovanému podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 7. září 2000
JUDr.Ing. Jan H u š e k, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková