29 Cdo 2042/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci
navrhovatelky O.J., zastoupené JUDr. Zdenkou Jurákovou, advokátkou, se sídlem v
Teplicích, Karla Čapka 16, PSČ 415 01, za účasti Bytového družstva Š 163, se
sídlem v Praze 7, Šmeralova 163/34, identifikační číslo osoby 26469022,
zastoupeného JUDr. Petrem Kališem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 7, Nad
Královskou Oborou 11, PSČ 170 00, o neplatnost usnesení členské schůze, vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 80/2007, o dovolání navrhovatelky
proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. února 2011, č. j. 7 Cmo
260/2010-307, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. února 2011, č. j. 7 Cmo
260/2010-307, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Usnesením ze dne 13. dubna 2010, č. j. 74 Cm 80/2007-245, Městský soud
v Praze zamítl návrh na prohlášení usnesení členské schůze Bytového družstva Š
163 (dále jen „družstvo“) ze dne 19. prosince 2006 o vyloučení navrhovatelky z
družstva za neplatné (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení
soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení
(výrok druhý).
Soudy vyšly z toho, že:
1/ Navrhovatelka a její manžel J. J. byli společnými členy družstva.
2/ Usnesením členské schůze družstva konané dne 19. prosince 2006 (dále
též jen „členská schůze“) byli manželé J. vyloučeni z družstva, neboť přes
výstrahu opakovaně neplnili své platební povinnosti vůči družstvu.
Soud prvního stupně - vázán právním názorem odvolacího soudu obsaženým
v usnesení ze dne 16. dubna 2009, č. j. 7 Cmo 341/2008-166, podle něhož člen
družstva domáhající se prohlášení neplatnosti usnesení členské schůze o svém
vyloučení z družstva není povinen podávat proti tomuto rozhodnutí námitky a je
oprávněn domáhat se (v situaci, kdy o vyloučení rozhoduje přímo členská schůze)
určení jeho neplatnosti žalobou u soudu - uzavřel, že navrhovatelka byla platně
z družstva vyloučena, neboť přes výstrahu neplnila své platební povinnosti vůči
družstvu, přičemž toto rozhodnutí bylo přijato na členské schůzi, jež byla
řádně svolána, většinou hlasů členů družstva.
Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, konstatuje, že
manželé jakožto společní členové družstva jsou z tohoto členství oprávněni a
povinni společně a nerozdílně, a proto nemůže být z důvodu porušování členských
práv a povinností či z jiných důvodů uvedených ve stanovách vyloučen pouze
jeden z manželů, ale rozhodnutí o vyloučení musí směřovat vůči oběma manželům.
Domáhá-li se proto navrhovatelka (sama) určení neplatnosti usnesení členské
schůze družstva o svém vyloučení, nemůže tento návrh uspět, neboť takové
rozhodnutí členská schůze nepřijala; členská schůze rozhodla o vyloučení obou
manželů J. jakožto společných členů družstva, nikoliv o vyloučení (pouze)
navrhovatelky jako výlučné členky družstva. Na tomto závěru přitom nemůže
ničeho změnit ani skutečnost, že manžel navrhovatelky J. J. v průběhu řízení
dne 10. června 2008 zemřel.
Navrhovatelka napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož
přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., uplatňujíc
přitom dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhujíc, aby
rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k
dalšímu řízení.
Podle dovolatelky je rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím obsahově měnícím,
neboť odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně (který dospěl k závěru,
podle něhož navrhovatelka byla vyloučena v souladu se zákonem a stanovami
družstva) uzavřel, že dovolatelka napadla usnesení, které členská schůze vůbec
nepřijala, tedy posoudil práva a povinnosti účastníků řízení odlišně.
Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle něhož napadla
usnesení, které členská schůze vůbec nepřijala. Podle jejího názoru z návrhu na
zahájení řízení v projednávané věci jednoznačně vyplývá, že napadeno je
usnesení členské schůze družstva, jímž byla společně se svým manželem vyloučena
z družstva (návrh směřuje proti „tomuto vylučovacímu projevu“).
Poukazuje na to, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se ochrany
vlastnického práva proti neoprávněným zásahům třetích osob ohledně věci
náležející do společného jmění manželů může žalobou u soudu domáhat i jen jeden
z manželů. Má proto za to, že taktéž řízení o neplatnosti vyloučení manželů -
společných členů družstva je oprávněn zahájit i jen jeden z nich, a to s
účinkem pro oba vyloučené manžele.
Dovolatelka rovněž namítá, že s ohledem na nespornou povahu řízení a
skutečnost, že návrh podala s účinky též pro svého manžela J. J., byl jmenovaný
až do své smrti účastníkem řízení v projednávané věci a soud s ním jako s
účastníkem „z úřední moci měl začít jednat“.
Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., neboť i
když je rozhodnutí odvolacího soudu formulováno jako potvrzující, vymezil
odvolací soud práva a povinnosti účastníků řízení, o něž v řízení jde, odlišně
(srov. též usnesení uveřejněné pod číslem 52/99 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek). Dovolání je taktéž důvodné.
Jelikož v projednávané věci je dovolání přípustné, zabýval se Nejvyšší soud
nejprve tím, zda řízení netrpí vadami uvedenými v ustanovení § 242 odst. 3 o.
s. ř., které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
V usnesení uveřejněném pod číslem 79/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož účastníky
řízení o určení neplatnosti usnesení členské schůze družstva o vyloučení
manželů (společných členů družstva) z družstva (§ 231 obch. zák.) jsou oba
manželé, i když návrh na zahájení takového řízení podal jen jeden z nich (§
200e odst. 3 a § 94 odst. 1, věta první, o. s. ř.).
Jelikož z obsahu spisu vyplývá, že navrhovatelka a její manžel Jaroslav J. byli
v době vyloučení a až do smrti J. J. dne 10. června 2008 společnými členy
družstva, měli být účastníky řízení v projednávané věci oba manželé J. Jelikož
se J. J. řízení neúčastnil, trpělo řízení v projednávané věci (až do jeho smrti
dne 10. června 2008) vadou ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.
Jelikož z obsahu spisu nevyplývají žádné další vady, k jejichž existenci
dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst.
3 o. s. ř.), zabýval se Nejvyšší soud - v hranicích právních otázek vymezených
dovoláním - tím, zda je dán dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o.
s. ř., tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc
podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu,
sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav
nesprávně aplikoval.
S ohledem na den rozhodnutí členské schůze o vyloučení manželů J. z družstva je
pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodné znění níže uvedených ustanovení
účinné k 19. prosinci 2006, tedy zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku (dále
jen „obch. zák.“), naposledy ve znění zákona č. 308/2006 Sb. a zákona č.
40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), naposledy ve znění
zákona č. 443/2006 Sb.
Podle § 231 odst. 5 obch. zák. soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká,
prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s
právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do 3
měsíců ode dne konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nebo jestliže
nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání členské
schůze, která vyloučení potvrdila, nejpozději ale do jednoho roku od jejího
konání, zaniká.
Z ustanovení § 703 odst. 2 obč. zák. vyplývá, že vznikne-li jen jednomu z
manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního
bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v
družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a
nerozdílně.
Společné členství manželů v bytovém družstvu je členstvím jediným, z něhož jsou
oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Má-li zaniknout společné
členství manželů v bytovém družstvu vyloučením, musí proto rozhodnutí družstva
o vyloučení směřovat vůči oběma manželům (případ řešený v rozsudku Nejvyššího
soudu ze dne 8. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 834/2006, jenž je veřejnosti
dostupný na webových stránkách tohoto soudu, představuje v tomto směru výjimku
z pravidla).
V projednávané věci rozhodla členská schůze družstva o vyloučení obou manželů
J., neboť důvodem vyloučení byla skutečnost, že jmenovaní přes výstrahu
neplnili své platební povinnosti vůči družstvu (jež mohl splnit kterýkoli z
nich). Z obsahu spisu se zároveň nepodává, že by družstvo kdykoliv rozhodovalo
o vyloučení (pouze) navrhovatelky.
Přestože navrhovatelka v návrhu na zahájení řízení v projednávané věci nepřesně
označila napadené usnesení členské schůze, když uvedla, že jde o usnesení,
kterým bylo rozhodnuto o jejím vyloučení (správně též o vyloučení jejího
bývalého manžela) z družstva, je z dalšího označení napadeného usnesení
(přijatého členskou schůzí konanou dne 19. prosince 2006) a dalších okolností
věci (zejména skutečnosti, že jiné usnesení o vyloučení navrhovatelky nepřijala
ani členská schůze dne 19. prosince 2006, ani žádná členská schůze konaná
později) jednoznačně zřejmé, že napadeno je usnesení členské schůze ze dne 19.
prosince 2006 o vyloučení obou manželů J. z družstva, což bylo ostatně zřejmé
nejen soudu prvního stupně, ale též odvolacímu soudu, který ve věci již jednou
dříve rozhodoval a návrh na zahájení řízení z uvedeného důvodu nedůvodným
neshledal.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož navrhovatelka napadla usnesení, které
členská schůze nikdy nepřijala, tak nemůže obstát.
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod
dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud
usnesení odvolacího soudu podle § 243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 o.
s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 věta
první a § 226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně
nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. října 2012
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu