29 Cdo 2047/99
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce P.G., zast. advokátem, proti žalovanému V.A. zast. advokátem, o zaplacení 1,225.089,- Kč s přísl., k dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 11. 1998, čj. 17 Co 447/98 - 210,
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. 11. 1998, čj. 17 Co 447/98 - 210 potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 7. 5. 1998, čj. 9 C 769/94 - 192 v jeho výrocích I., III. a IV., v nichž soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 1,216.089,- Kč s 19% úrokem z prodlení od 1. 6. 1994 do zaplacení (výrok I.) a dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení 243.889,- Kč (výrok III.) a povinnost zaplatit České republice na nákladech řízení 108,- Kč (výrok IV.). Dále odvolací soud ve výroku IV. zamítl návrh na připuštění dovolání a ve výroku II. žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 16.750,- Kč.
Dovoláním ze dne 4. 2. 1999 žalovaný napadl výše uvedený rozsudek odvolacího soudu a zároveň navrhl i odložení jeho vykonatelnosti. Žalovaný dovoláním
napadl výrok I. a II. rozsudku odvolacího soudu s tím, že dovolání je přípustné podle ust. § 238 odst. 1 písm. b) o. s. ř., ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.\") a bylo podáno z důvodů dle ust. § 241 odst. 3 písm. c), d) o. s. ř.
V obsáhlém odůvodnění dovolání žalovaný zejména odkázal na předchozí rozhodnutí soudu prvního stupně a soudu odvolacího a tím zdůvodnil přípustnost dovolání dle ust. § 238 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Dále žalovaný uvedl, že odvolací soud vycházel z nesprávného hodnocení důkazů, neboť dohodu ze 4. 5. 1994 považoval za dohodu o zániku závazku dle § 572 odst. 2 obč. zákoníku a dále v dovolání namítal, že nedošlo k žádné dohodě o ceně provedeného díla a tato cena nebyla dohodnuta při jednání účastníků dne 25. 5. 1994 za účasti dalších osob.
Vzhledem k uvedenému proto žalovaný navrhl, aby dovolací soud zrušil výše uvedený rozsudek odvolacího soudu, včetně rozsudku soudu prvního stupně a tomuto soudu věc vrátil k dalšímu řízení.
V podání ze dne 7. 12. 1999 se k dovolání vyjádřil žalobce a zejména uvedl, že žalovaný zpočátku řízení nečinil žalovanou pohledávku spornou, jak to vyplývá z jeho vyjádření při jednání dne 10. 11. 1994, ale namítal kompenzaci svých pohledávek.
Žalobce má za to, že došlo k „rozvázání závazku\" a byla též dohodnuta cena provedeného díla.
Vzhledem k tomu žalobce navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalovaného zamítl a přiznal žalobci na náhradu nákladů řízení 8.400,- Kč.
V podání ze dne 24. 4. 2001 žalovaný dovolacímu soudu sdělil, že bere zpět dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 11. 1998, čj. 17 Co 447/98 - 210. Zároveň bylo ve shora označeném podání uvedeno, že „žalovaný a žalobce se vzdávají práva na náhradu nákladů řízení\". Podání bylo podepsáno účastníky řízení a jejich právními zástupci.
Podle § 243b odst. 4 o. s. ř., ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.\"), a to s ohledem na část dvanáctou, hlavu I., bod 17 zák. č. 30/2000 Sb., podle něhož se toto dovolání projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů, vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
V posuzovaném případě bylo dovolání vzato zcela zpět, proto se dovolací řízení zastavuje.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto v souladu s dohodou účastníků tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu, neboť se jejich náhrady vzdali.
Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4, 2. věta o. s. ř. rozhodl tak, že dovolací řízení zastavil.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 29. května 2001
JUDr. Ing. Jan H u š e k , v. r.
předseda senátu