29 Cdo 2048/2008 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně I. C. F. C.., s. r. o., proti žalované P. Z., o zaplacení 195.000,- Kč ze směnky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 Cm 58/2007, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2008, č. j. 7 Cmo 478/2007-35, takto: Dovolání se odmítá.
Napadeným usnesením zrušil odvolací soud rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. srpna 2007, č. j. 3 Cm 58/2007-25, kterým tento soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení směnečného peníze 195.000,- Kč s 6 % úrokem ode dne 23. ledna 2007 a směnečné odměny, žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 42.723,- Kč, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, jímž odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v rozhodném znění, není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. ledna 2010
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu