29 Cdo 2661/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně KCP Invest, a. s., se sídlem v Praze 4, Táborská 29, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 26 68 29 07, proti žalovaným 1) Composite, s. r. o., se sídlem v Mostkovicích 529, PSČ 798 02, identifikační číslo osoby 26 96 95 64, 2) A. K., a 3) E. K. M., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 294/2012 (nyní pod sp. zn. 24 Cm 75/2014), o dovolání třetího žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2013, č. j. 12 Cmo 328/2013-47, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. listopadu 2013, č. j. 12 Cmo 328/2013-47, potvrdil usnesení ze dne 15. dubna 2013, č. j. 24 Cm 294/2012-31, ve znění usnesení ze dne 24. května 2013, č. j. 24 Cm 294/2012-38, jímž Městský soud v Praze odmítl jako opožděné námitky třetího žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 25. září 2012, č. j. 24 Cm 294/2012-10. Dovolání třetího žalovaného proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud jako objektivně nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.
Učinil tak proto, že již v usnesení ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 2437/2013, uveřejněném pod číslem 42/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, není dovolání podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. objektivně přípustné, když mimořádným opravným prostředkem, jenž v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř.
Přípustnost dovolání přitom nezakládá ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001 a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. ledna 2015
JUDr. Petr G e m m e l předseda senátu