29 Cdo 2843/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky 1. jihočeská zemědělská a. s., se sídlem ve Svébozích 49, PSČ 374 01, identifikační číslo osoby 25162012, zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Janečkovo nábřeží 51/39, PSČ 150 00, za účasti 1/ Ing. F. Š., 2/ Ing. F. P., 3/ Z. K., 4/ Ing. Z. Z., zastoupeného JUDr. Milenou Novákovou, advokátkou, se sídlem v Českém Krumlově, Rooseveltova 37, PSČ 381 01, 5/ Ing. J. V., 6/ V. Š., 7/ M. Š., 8/ Ing. P. B., 9/ Ing. M. P., 10/ Ing. V. H., a 11/ V. D., o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. B 831, o dovolání Ing. Z. Z. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2007, č. j. 7 Cmo 480/2006-712, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání Ing. Z. Z. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. června 2005, č. j. F 5615/2003/B 831-481 (výrok první), změnil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. června 2005, č. j. F 5615/2003/B 831-481, tak, že usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. listopadu 2003, č. j. F 5615/2003/B 831/7-212, v části týkající se zápisu Ing. Z. Z. coby člena představenstva společnosti 1. jihočeská zemědělská a. s. se dnem vzniku funkce 9. dubna 2003 do obchodního rejstříku, se nezrušuje a řízení o návrhu na změnu zápisu do obchodního rejstříku, podaném dne 23. dubna 2003, se nezastavuje (výrok druhý), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok třetí).
Ing. Z. Z. napadl první výrok rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opíraje jeho přípustnost o ustanovení § 239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňuje dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné, neboť ve všech případech přípustnosti dovolání upravených v tomto ustanovení musí jít o dovolání proti usnesení ve věci samé, jímž usnesení o odmítnutí odvolání není.
Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. pak nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání Ing. Z. Z. bylo odmítnuto, ostatním účastníkům však podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II., bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. května 2013
JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu