29 Cdo 2997/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci
navrhovatelky Mgr. B. Š., zastoupené JUDr. et PhDr. Petrem Podlahou, Ph.D.,
advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 40, PSČ 110 00, za účasti společnosti
Účetní s. r. o., se sídlem v Praze 10, Třebohostická 12/1244, PSČ 100 00,
identifikační číslo osoby 62586254, zastoupené JUDr. Petrou Vlachovou,
advokátkou, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, PSČ 110 00, o zápis změn do
obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 33915, o
dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. února
2010, č. j. 14 Cmo 43/2009-182, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatelka je povinna zaplatit společnosti Účetní s. r. o. na
náhradu nákladů dovolacího řízení částku 2.550,- Kč, do tří dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí, k rukám zástupkyně společnosti.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. října 2008, č. j. F 128045/2007, F
129980/2008, C 33915-157, vymazal z obchodního rejstříku společnost Poradenská
a účetní, a. s. (identifikační číslo osoby 25780735, dále též jen „společnost
PÚ“) jako jediného společníka společnosti Účetní s. r. o. (dále jen
„společnost“) se zcela splaceným vkladem ve výši 800.000,- Kč a obchodním
podílem 100 % a zapsal Ing. M. N. a navrhovatelku jako společníky společnosti,
každého se zcela splaceným vkladem ve výši 400.000,- Kč a obchodním podílem 50
%. K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil
usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh „v části týkající se požadovaného
výmazu společníka Poradenská a účetní, a. s. a zápisu společníka Ing. M. N. s
vkladem ve výši 400.000,- Kč a obchodním podílem 50 % a zápisu společníka Mgr. B. Š. s vkladem ve výši 400.000,- Kč a obchodním podílem 50 %“ zamítl. Vedle
toho z obchodního rejstříku vymazal společnost PÚ jako jediného společníka
společnosti a zapsal ji jako společníka společnosti se zcela splaceným vkladem
ve výši 700.000,- Kč a obchodním podílem 87,5 % a dále zapsal Ing. M. N. a
navrhovatelku jako společníky společnosti, každého se zcela splaceným vkladem
ve výši 50.000,- Kč a obchodním podílem 6,25 %. Odvolací soud vyšel z toho, že:
1/ Valná hromada společnosti dne 31. října 2002 rozhodla za účasti obou
stávajících společníků (tj. Ing. M. N. a navrhovatelky) o zvýšení základního
kapitálu o částku 700.000,- Kč, z původních 100.000,-Kč na 800.000,- Kč,
přičemž oba společníci výslovně prohlásili, že „se vzdávají lhůty k uplatnění
svého přednostního práva k převzetí závazku k peněžitému vkladu a tohoto práva
nevyužívají“, valná hromada 100 % přítomných hlasů schválila zvýšení základního
kapitálu převzetím závazku k novému vkladu ve výši 700.000,-Kč společností PÚ
jako přistupujícím společníkem a stanovila lhůtu jednoho měsíce k převzetí
závazku k novému vkladu. Valná hromada dále 100 % přítomných hlasů schválila
převod obchodních podílů Ing. M. N. a navrhovatelky odpovídajících zcela
splaceným vkladům ve výši 50.000,- Kč na společnost PÚ. 2/ Dne 3. listopadu 2002 převzala společnost PÚ závazek k novému vkladu ve výši
700.000,- Kč, který dne 25. listopadu 2002 v plném rozsahu splatila. 3/ Dne 3. prosince 2002 uzavřeli navrhovatelka a Ing. M. N. (jako převodci) se
společností PÚ (jako nabyvatelkou) smlouvy o převodu svých obchodních podílů,
které byly téhož dne doručeny společnosti. Obchodní podíly byly převedeny
(každý) za cenu 2,000.000,- Kč, která nebyla stanovena na základě posudku
znalce. 4/ Navrhovatelka a Ing. T. N., který je osobou blízkou Ing. M. N., byli ke dni
3. prosince 2002 (tj. ke dni podpisu smluv o převodu obchodního podílu) členy
představenstva společnosti PÚ. 5/ Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. prosince 2002, sp. zn. F
138948/2002, C 33915, které nabylo právní moci dne 27. ledna 2003, byly změna v
osobách společníků a zvýšení základního kapitálu zapsány do obchodního
rejstříku. Podle odvolacího soudu „z listin založených ve spise jednoznačně vyplývá, že
bylo dne 31.
října 2002 platně rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu
odvolatele o částku 700.000,- Kč, že stávající společníci se vzdali
přednostního práva k převzetí závazku k novému vkladu, že závazek k novému
vkladu ve výši 700.000,- Kč převzala společnost Poradenská a účetní, a. s. a že
vklad byl ve lhůtě splacen“. Smlouvy o převodu obchodního podílu posoudil odvolací soud s poukazem na
ustanovení § 196a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku
(dále jen „obch. zák.“), jako absolutně neplatné, neboť cena převáděných
obchodních podílů nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného
soudem. Na tomto základě dovodil, že společnost PÚ obchodní podíly Ing. M. N. a
navrhovatelky nenabyla. Dle názoru odvolacího soudu „však nemůže být sporu o tom“, že společnost PÚ
společníkem společnosti (v rozsahu, v němž se podílela na zvýšení jejího
základního kapitálu) stále je; naproti tomu „z žádných dokladů nevyplývá, že by
Mgr. B. Š. a Ing. M. N. byli společníky odvolatele s obchodním podílem ve výši
50 % odpovídajícím vkladu ve výši 400.000,- Kč“. Odvolací soud nepřisvědčil námitce navrhovatelky, podle níž „jednotlivá
rozhodnutí předmětné valné hromady jsou na sobě natolik závislá, že je od sebe
nelze oddělit a sdílí proto právní osud“, pročež neplatnost smluv o převodu
obchodního podílu způsobuje i neplatnost převzetí závazku k novému vkladu a
rozhodnutí valné hromady. Odkaz na ustanovení § 275 odst. 1 a 2 obch. zák. měl
za „zcela nepřípadný“, neboť toto ustanovení řeší toliko problematiku uzavírání
obchodních smluv a nelze je proto aplikovat na rozhodování valné hromady
obchodní společnosti. Navrhovatelka napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opírajíc jeho
přípustnost o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., formálně uplatňujíc
dovolací důvody dle § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí
odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Podstatou obsáhlé dovolací argumentace je polemika se závěrem odvolacího soudu,
podle něhož na daný případ nelze aplikovat ustanovení § 275 odst. 1 a 2 obch.
zák.; ve skutečnosti tedy dovolatelka napadá (pouze) právní posouzení věci
odvolacím soudem, uplatňujíc tak dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/
o. s. ř.
Odvolací soud podle dovolatelky „zcela pomíjí základní fakt“, totiž, že převody
obchodního podílu a zvýšení základního kapitálu společnosti byly dohodnuty při
jediném jednání a následně byla tato dohoda realizována rozhodnutí valné
hromady konané 31. října 2002, učiněním úkonů spojených se zvýšením základního
kapitálu a uzavřením smluv o převodu obchodního podílu dne 3. prosince 2002.
Tato transakce podle dovolatelky představuje „z ekonomického pohledu i z
pohledu účastníků těchto úkonů jeden jediný obchod“, pročež má jít o závislé
právní úkony.
I kdyby princip vyjádřený v § 275 obch. zák. (že závislé právní úkony sdílí
právní osud) nebylo možné použít na rozhodování valné hromady, je – dle názoru
dovolatelky – třeba jej aplikovat na všechny závazkové vztahy, tj. na převzetí
závazku k novému vkladu, vzdání se přednostního práva k účasti na zvýšení
základního kapitálu, plné moci atd.
Dovolatelka zdůrazňuje, že to byla společnost PÚ, která způsobila neplatnost
smluv o převodu obchodního podílu, neboť fyzickým osobám § 196 odst. 3 obch.
zák. povinnost neukládá.
Společnost ve vyjádření k dovolání uvádí, že původnímu vkladu navrhovatelky
odpovídá po zvýšení základního kapitálu provedeném společností PÚ obchodní
podíl ve výši 6,25 %. Požadavek dovolatelky, která se na zvýšení základního
kapitálu společnosti nepodílela, na konstituování stavu, kdy by se stala
vlastníkem obchodního podílu ve výši 50 % (odpovídajícímu vkladu ve výši
400.000,- Kč), je zcela neopodstatněný. Ustanovení § 275 odst. 1 a 2 obch. zák.
na daný případ nedopadá. Společnost navrhuje, aby dovolací soud dovolání jako
zjevně bezdůvodné odmítl a zavázal dovolatelku nahradit jí náklady dovolacího
řízení.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. července
2009) se podává z bodu 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony.
Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází - ve smyslu
ustanovení § 243b odst. 4, § 240 odst. 1 a § 218 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. -
posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.
K podání dovolání je totiž oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech
rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím,
že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srov. např. důvody usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněného
pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V části, v níž odvolací soud dovolatelku zapsal jako společníka společnosti se
zcela splaceným vkladem ve výši 50.000,- Kč a obchodním podílem 6,25 %, byla
způsobena procesní újma pouze společnosti PÚ, která byla před tímto zápisem v
obchodním rejstříku zapsána jako jediný společník společnosti, nikoli
dovolatelce.
V tomto rozsahu proto Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243b odst. 4, § 240
odst. 1 a § 218 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. jako subjektivně nepřípustné.
Dovolání proti zbývající části měnícího výroku usnesení odvolacího soudu, jež
je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle
§ 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že ze skutkového stavu projednávané věci je zjevné, že
aplikace ustanovení § 275 obch. zák. na všechny dotčené právní vztahy
nepřichází vůbec v úvahu. Nejde totiž ve všech případech o smlouvy a v
některých případech ani o právní úkony (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu
ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. 1 Odon 88/97, uveřejněný v časopise Soudní
judikatura, číslo 8, ročníku 1998, pod číslem 65).
Nadto, přezkum rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným je možný
pouze v řízení podle § 131 obch. zák. nebo v řízení o zápis důsledků rozhodnutí
valné hromady (zde zvýšení základního kapitálu společnosti) do obchodního
rejstříku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 5/2000 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek). Nebyla-li vyslovena neplatnost usnesení
valné hromady v řízení podle § 131 obch. zák. a bylo-li zvýšení základního
kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, je vyloučeno, aby platnost rozhodnutí
valné hromady o zvýšení základního kapitálu byla přezkoumávána - třeba i v
dalším rejstříkovém řízení - znovu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.
listopadu 2007, sp. zn. 29 Odo 255/2006, jenž je veřejnosti k dispozici na
webových stránkách Nejvyššího soudu).
Jen pro úplnost a nad rámec právního posouzení věci Nejvyšší soud dodává, že
správnost závěru odvolacího soudu, podle něhož jsou smlouvy absolutně neplatné
z důvodu, že cena převáděných obchodních podílů nebyla stanovena na základě
posudku znalce jmenovaného soudem, nemohl přezkoumat, neboť dovolatelka
nesprávnost právního posouzení věci v tomto směru nikterak nenapadá (viz § 242
odst. 3 o. s. ř., jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu
2009, sp. zn. IV. ÚS 560/2008).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5,
§ 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky bylo
odmítnuto a společnosti vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Ty
sestávají odměny advokáta za řízení v jednom stupni (dovolací řízení) určené
podle ustanovení § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky
č. 484/2000 Sb. ve výši 2.250,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů
ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle
ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů za dovolací
řízení tedy celkem činí 2.550,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná
domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 25. října 2011
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu