Nejvyšší soud Usnesení obchodní

29 Cdo 3182/2012

ze dne 2013-08-29
ECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.3182.2012.1

29 Cdo 3182/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Mgr. J. H., zastoupeného Mgr. Vladimírem Šteklem, advokátem, se sídlem v Brně, Antonína Slavíka 1313/7, PSČ 602 00, o návrhu na zápis společnosti NARIA holding s. r. o. do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. C 71676, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. ledna 2012, č. j. 5 Cmo 445/2011-36,

Dovolání se odmítá.

Usnesením ze dne 5. září 2011, č. j. F 46130/2011, C 71676/1-13, Krajský soud v Brně zamítl návrh, kterým se navrhovatel domáhal zápisu společnosti NARIA holding s. r. o. do obchodního rejstříku (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že firma NARIA holding s. r. o. je zavádějící a klamavá, neboť z listin doložených k návrhu nijak nevyplývá, že jde o holding ve smyslu § 66a odst. 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Navrhovatel napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňuje dovolací důvody dle § 241a odst. 2 o. s. ř. a navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolatel obšírně polemizuje se závěrem soudů obou stupňů, podle něhož firma navržená k zápisu působí ve smyslu § 10 odst. 1 obch. zák. klamavě. Nesouhlasí ani se závěrem odvolacího soudu, podle něhož nebylo třeba navrhovatele vyzývat k předložení listin prokazujících, že jde o holding, postupem podle § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Uvádí, že pokud soud prvního stupně považoval za nutné doložit listinu potvrzující existenci vztahu mezi osobou řídící a osobami řízenými, byl povinen navrhovatele k tomu vyzvat a neměl návrh rovnou zamítnout. Za nesprávný považuje dovolatel též závěr odvolacího soudu, podle něhož je návrh na zápis (změněné) firmy „NARIA trade s. r. o.“ novým nárokem, o kterém nelze v odvolacím řízení rozhodnout. Namítá, že nejde o nový nárok, který by neměl žádnou skutkovou souvislost s nárokem uplatněným před soudem prvního stupně, ale o změnu návrhu dle § 95 o. s. ř., když dosavadní výsledky řízení by změnou návrhu nebyly nijak zmařeny, a k porušení zásady hospodárnosti řízení, kterou § 216 odst. 2 o. s. ř. zohledňuje, by nedošlo. Odvolací soud se měl dle názoru dovolatele zabývat tím, zda dosavadní výsledky řízení mohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu, a o této změně rozhodnout. V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu v části, jíž byl potvrzen výrok II. usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, je Nejvyšší soud bez dalšího odmítl jako objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ a b/ o. s. ř., Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.; proto je podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06, jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Námitkou, podle níž byl návrh bez dalšího zamítnut, aniž by soud dal navrhovateli možnost chybějící listiny doplnit, stejně jako výtkou, podle níž v odvolání uplatněný návrh na zápis firmy NARIA trade s. r. o. je změnou návrhu ve smyslu § 95 odst. 1 o. s. ř., o níž měl soud usnesením rozhodnout, dovolatel poukazuje na vady řízení ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., jež však nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a proto přípustnost dovolání v projednávané věci nezakládají. Nejvyšší soud konečně neshledává dovolání přípustným ani pro posouzení otázky výkladu § 10 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 66a odst. 7 obch. zák. Závěr, podle něhož obchodní firma společnosti, která není (nemá být) součástí podnikatelského seskupení naplňujícího znaky holdingu (koncernu) uvedené v ustanovení § 66a odst. 7 obch. zák., obsahující označení „holding“, může působit klamavě ve smyslu § 10 odst. 1 obch. zák., vyplývá zcela zjevně z uvedených ustanovení a zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nezakládá. Důvod připustit dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu dovolání přípustné není. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu