29 Cdo 3219/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce
T. M., zastoupeného JUDr. Michalem Filoušem, advokátem, se sídlem v Olomouci,
Koželužská 5, PSČ 779 00, proti žalovaným 1) Ing. B. J., a 2) Ing. M. J., oběma
zastoupeným Mgr. Michalem Zahnášem, advokátem, se sídlem v Olomouci, tř.
Svobody 645/2, PSČ 779 00, o zaplacení částky 150.000,- Kč s příslušenstvím,
vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pod sp. zn. 19 Cm
187/2010, o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne
25. dubna 2013, č. j. 8 Cmo 333/2012-177, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na
náhradě nákladů dovolacího řízení 8.954,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto
usnesení, k rukám jeho zástupce.
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozsudkem ze dne 20. června 2012,
č. j. 19 Cm 187/2010-139, uložil žalovaným zaplatit žalobci společně a
nerozdílně 150.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech
řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci k odvolání obou žalovaných
potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech
odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jež Nejvyšší soudu
podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle § 238a o. s. ř.,
neshledal přípustným ani podle § 237 o. s. ř., neboť dovoláním otevřená námitka
neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, na jejímž základě měl žalobce
nabýt žalobou uplatněnou pohledávku, pro rozpor s ustanovením § 196a odst. 3
zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dovolatelům (jakožto dlužníkům)
nepřísluší (srov. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia
Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný
pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nehledě k
uvedenému dovolatelé přehlížejí, že pouhá absence znaleckého posudku
vypracovaného ke stanovení výše úplaty za převáděnou pohledávku postupní
smlouvu neplatnou nečiní (srov. závěry formulované v rozsudku velkého senátu
Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2012,
sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, uveřejněného pod číslem 67/2012 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek).
Námitkou, podle níž soudy „dospěly na základě provedených důkazů k nesprávným
závěrům o skutkovém stavu“, pak dovolatelé neuplatňují přípustný dovolací důvod
(srov. ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání
projednal a rozhodl o něm (od 1. ledna 2013) se podává z části první, čl. II
bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný
domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 19. prosince 2013
JUDr. Petr Š u k
předseda senátu