29 Cdo 3476/2016-176
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci
navrhovatelky J. T., zastoupené Mgr. Janem Pacovským, LL.M., advokátem, se
sídlem v Praze 2, Čelakovského sady 433/10, PSČ 120 00, za účasti spolku
Staffordshire Bull Terrier Club CZ, se sídlem v Přerově nad Labem 353, PSČ 289
16, identifikační číslo osoby 70860319, zastoupeného Mgr. Martinem Doležalem,
advokátem, se sídlem v České Skalici, Zájezd 70, PSČ 552 03, o určení
neplatnosti vyloučení ze spolku, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp.
zn. 9 C 277/2015, o dovolání spolku Staffordshire Bull Terrier Club CZ proti
rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2016, č. j. 28 Co 105/2016-146,
Dovolání se odmítá.
Okresní soud v Nymburce rozsudkem ze dne 7. 1. 2016, č. j. 9 C 277/2015-113,
zamítl „žalobu“ o vyslovení neplatnosti rozhodnutí kárné komise spolku
Staffordshire Bull Terrier Club CZ (dále jen „spolek“) o kárném opatření ze dne
4. 8. 2015 a o vyloučení navrhovatelky (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení
(výrok II.).
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního
stupně ve výroku I. v části, jíž soud prvního stupně zamítl „žalobu“ o
neplatnost vyloučení navrhovatelky ze spolku, a ve výroku II. zrušil a věc mu
vrátil k dalšímu řízení; ve zbylé části výroku I. rozsudek soudu prvního stupně
potvrdil.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal spolek dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl
podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále
též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení
vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Učinil tak proto, že na dovoláním otevřených otázkách napadené rozhodnutí
nespočívá a tyto otázky již proto nečiní dovolání přípustným podle § 237 o. s.
ř.
Odvolací soud neuzavřel, že dovolatel byl povinen odstraňovat vady odvolání,
podaného navrhovatelkou proti usnesení kárné komise dovolatele o vyloučení
navrhovatelky ze spolku, ani že by spolek nebyl oprávněn upravit „proceduru
podávání opravných prostředků“. Odvolací soud toliko dovodil, že v poměrech
projednávané věci a s ohledem na její okolnosti byl dovolatel (jeho členská
schůze) povinen projednat včas podané odvolání navrhovatelky bez ohledu na to,
že trpělo určitými formálními nedostatky.
Závěr, který z tohoto úsudku odvolací soud vyvodil a podle něhož rozhodnutí
kárné komise je s ohledem na dosavadní postup dovolatele (neprojednání odvolání
podaného navrhovatelkou) rozhodnutím „konečným“ a lze proti němu brojit
postupem podle § 242 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.
z.“), dovolatel nenapadá a dovolacímu přezkumu jej tudíž neotevírá.
Námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí dovolatel odvolacímu soudu
toliko vytýká údajnou vadu řízení, aniž vystihuje přípustný dovolací důvod (§
241a odst. 1 o. s. ř.); ani tato námitka tudíž dovolání nečiní přípustným.
Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že napadené rozhodnutí tvrzenou vadou
netrpí (k posuzování tzv. přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný ve
Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 100/2013).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí
Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již
dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp.
zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek).
V dalším řízení soud prvního stupně nepřehlédne, že řízení o vyslovení
neplatnosti vyloučení podle § 242 o. z. je zvláštním případem posuzování
platnosti rozhodnutí orgánu spolku soudem podle § 258 o. z. (srov. rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4916/2015, uveřejněný pod
číslem 59/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jak se přitom podává z
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3307/2016, s
účinností od 1. 1. 2014 je řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu
spolku nesporným řízením, a to řízením ve statusových věcech právnických osob
ve smyslu § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních,
k jehož projednání a rozhodnutí jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské
soudy [§ 3 odst. 2 písm. a) téhož zákona].
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se
podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 7. 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu