29 Cdo 3514/2019-85
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci
žalobce bellum iustum s. r. o., se sídlem v Praze 8, Kyselova 1185/2, PSČ 182
00, identifikační číslo osoby 04578988, proti žalovanému J. Č., narozenému XY,
bytem XY, zastoupenému Mgr. Alžbětou Řeháčkovou, advokátkou, se sídlem v Praze
4, Táborská 619/46, PSČ 140 00, o zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím,
vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 213/2018, o dovolání
žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2019, č. j.
12 Cmo 92/2019-46, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud
odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné
proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,
jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního
práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací
praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle § 237 není
přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle
§ 229 odst. 4. Podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může
napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto
odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné
usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu
prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Otázkou přípustnosti dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil
(popřípadě změnil) usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl námitky proti
směnečnému platebnímu rozkazu jako opožděné, se Nejvyšší soud zabýval v
usnesení ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 2437/2013, uveřejněném pod
číslem 42/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Přitom uzavřel, že
proti takovému rozhodnutí není dovolání podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. f)
o. s. ř. [ve znění účinném do 31. prosince 2013; nyní jde o ustanovení § 238
odst. 1 písm. e) o. s. ř.] objektivně přípustné, když mimořádným opravným
prostředkem, jenž v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí
odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. Konečně není pochyb ani o tom, že (objektivní) nepřípustnost dovolání v dané
věci plyne i z ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když v poměrech dané
věci dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení
soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu,
jímž soud prvního stupně rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč. Srov. v této souvislosti též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 3619/2013, a ze dne 29. března 2017, sp. zn. 29
Cdo 381/2017. Na uvedeném závěru (od něhož Nejvyšší soud nevidí důvod se odchýlit ani v nyní
projednávané věci) přitom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení poskytnuté
účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu
srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo
62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod
čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody
nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3
věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 10. 2019
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu