29 Cdo 3553/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně PLAYA MAYA, SL,
se sídlem Benidorm, La Cala, Oviedo 2, Španělské království, zastoupené Mgr.
Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem, se sídlem v Chomutově, Kadaňská 3550, PSČ
430 03, proti žalovaným 1/ JUDr. J. M., advokátovi, jako zvláštnímu správci
úpadkyně Kreditní banky Plzeň, a. s. - v likvidaci, identifikační číslo osoby
14702487 a 2/ JUDr. J. L., advokátce, jako správkyni konkursní podstaty
úpadkyně Kreditní banky Plzeň, a. s. - v likvidaci, identifikační číslo osoby
14702487, oběma zastoupeným JUDr. Jaroslavem Vansou, advokátem, se sídlem v
Praze 2, Lublaňská 57, PSČ 120 00, o vyloučení výtěžku zpeněžení ze soupisu
majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.
zn. 36 Cm 23/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze
ze dne 14. července 2010, č. j. 13 Cmo 160/2009-251, takto:
I. Nejvyšší soud vyzývá žalobkyni, aby do tří dnů od doručení
tohoto usnesení zaplatila Městskému soudu v Praze ke sp. zn. 36 Cm 23/2000 v
kolcích soudní poplatek z dovolání, který činí podle položky 18 písmene b/
Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném do 31. prosince 2007, 5.000,-
Kč.
II. Nebude-li soudní poplatek z dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen,
bude dovolací řízení zastaveno.
Rozsudkem ze dne 16. prosince 2008, č. j. 36 Cm 23/2000-220, ve znění opravného
usnesení ze dne 25. března 2009, č. j. 36 Cm 23/2000-235, Městský soud v Praze
zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalovaným podle § 19 odst. 2
zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), vyloučení
výtěžku zpeněžení ve výši 50,975.993,- Kč ze soupisu majetku konkursní podstaty
úpadkyně.
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně potvrdil
rozsudek soudu prvního stupně.
Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu dne 1. října 2011 dovolání,
aniž zaplatila soudní poplatek za dovolání.
Soud prvního stupně pak věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o podaném
dovolání s poukazem na to, že žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků.
K tomu Nejvyšší soud uvádí, že v předchozích fázích řízení sice žalobkyně byla
osvobozena od placení soudních poplatků (usnesením soudu prvního stupně ze dne
25. března 2009, č. j. 36 Cm 23/2000-234), takové osvobození však platí jen do
pravomocného skončení řízení a na dovolací řízení se - není-li výrokem
usnesení, jímž se osvobození přiznává (podle § 138 o. s. ř.), výslovně určeno
jinak - nevztahuje (srov. k tomu v literatuře shodně např. Drápal, L., Bureš,
J. a kol.: Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C.
H. Beck, 2009, str. 953-954).
Dále Nejvyšší soud podotýká, že zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen
zákon o konkursu a vyrovnání (§ 433 bod 1. a § 434), s přihlédnutím k § 432
odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená
před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě, k
nimž patří i řízení o vylučovací žalobě v této věci) použijí dosavadní právní
předpisy. Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září
2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek - dále též jen „R 41/2011“).
Ve světle závěrů obsažených v R 41/2011 se pak pro spor vyvolaný konkursem
podle zákona o konkursu a vyrovnání uplatní jako „dosavadní právní předpis“ ve
smyslu § 432 odst. 1 insolvenčního zákona také příslušná ustanovení zákona č.
549/1991 Sb. ve znění účinném do 31. prosince 2007, bez zřetele k tomu, že
dovolání v této věci bylo podáno po 1. září 2011 (poté, co nabyla účinnosti
změna zákona o soudních poplatcích provedená zákonem č. 218/2011 Sb.).
Jinak řečeno, jde-li o spor vyvolaný konkursem podle zákona o konkursu a
vyrovnání, vybere se soudní poplatek za dovolání podané po 1. září 2011 podle
zákona o soudních poplatcích ve znění účinném do 31. prosince 2007.
Tomu ve shodě s položkou 18 písm. b/ Sazebníku poplatků, ve znění účinném do
31. prosince 2007, odpovídá soudní poplatek z dovolání ve výši 5.000,- Kč, k
jehož úhradě Nejvyšší soud žalobkyni vyzval podle ustanovení § 9 odst. 2
zákona o soudních poplatcích (ve znění účinném do 31. prosince 2007) s poučením
o následcích případné nečinnosti.
Soudem předurčeným k zastavení dovolacího řízení nebude-li soudní poplatek za
dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, je soud prvního stupně (srov. § 3 odst. 2
zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2011
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu