29 Cdo 38/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Krčmáře a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně
M.a. s. v likvidaci, , zastoupené Mgr. J.T., advokátem, proti žalovanému Mgr.
L. R., advokátku, jako správci konkursní podstaty úpadkyně U. b., a. s. „v
likvidaci“, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 32 Cm 485/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu
v Olomouci ze dne 16. ledna 2008, č. j. 9 Cmo 307/2007-78,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku (jímž Vrchní soud v
Olomouci potvrdil k odvolání žalobkyně rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze
dne 14. června 2007, č. j. 32 Cm 485/2004-49, o zamítnutí žaloby o určení
pravosti pohledávky) Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též
jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že závěr odvolací soudu, podle něhož je smlouva o postoupení
pohledávek, uzavřená dne 9. ledna 1998, jíž měla být na dovolatelku převedena
společností R. R. s.r.o. (dále jen „postupitelka“) i pohledávka, určení jejíž
pravosti se v řízení domáhá, v důsledku nesplnění povinnosti stanovit cenu
převáděných pohledávek posudkem znalce jmenovaného soudem neplatná pro rozpor s
ustanovením § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve
znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „obch. zák.“), je závislý na
konkrétních skutkových okolnostech projednávané věci, postrádá potřebný
judikatorní přesah a napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní.
Jak plyne ze zjištění učiněných odvolacím soudem, byl ke dni uzavření uvedené
smlouvy společníkem postupitelky (jejíž základní jmění činilo 100.000,- Kč) P.
Š., jenž byl zároveň zmocněn zastupovat postupitelku ve všech věcech, a jejím
jediným jednatelem byl J. Š.. P. Š. byl současně členem představenstva
dovolatelky aj. Š. byl „pověřen“ představenstvem dovolatelky, aby smlouvu o
postoupení pohledávek za ni uzavřel. Nejvyšší soud závěr odvolacího soudu,
podle něhož byli P. Š. aj. Š. oprávněni za obě strany smlouvu uzavřít,
postupitelka i dovolatelka byly z tohoto důvodu osobami uvedenými v ustanovení
§ 196a odst. 2 obch. zák. a na smlouvu o postoupení pohledávek se tak aplikuje
ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák., neshledává ani v rozporu s hmotným
právem.
K posouzení dovolatelkou předestřených otázek, s nimiž výslovně spojuje zásadní
právní význam napadeného rozhodnutí (zda mohou být právnické osoby osobami
blízkými, zda právnická osoba může být osobou blízké fyzické osobě a zda lze za
osobu blízkou považovat i právnickou osobu, ve které je statutárním orgánem
osoba blízká členu statutárního orgánu „převodce majetku“) dovolání připustit
nelze. Řešení popsaných otázek nemůže nijak zvrátit shora uvedený závěr , jenž
sám o sobě vede k zamítnutí žaloby, a tudíž se ani nemůže promítnout do
právních poměrů dovolatelky založených napadeným rozhodnutím (srov. rozhodnutí
Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek).
Konečně námitky, podle kterých není rozhodnutí odvolacího soudu dostatečně
odůvodněno, nebyly provedeny všechny potřebné důkazy a závěry soudu nevyplývají
z výsledků provedeného dokazování, jsou podřaditelné dovolacím důvodům
vymezeným v ustanoveních § 241a odst. 2 písm. a/, odst. 3 o. s. ř., jež u
dovolání přípustného toliko podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
nemá dovolatelka k dispozici a s nimiž dovolatelka zásadní význam napadeného
rozhodnutí ve věci samé po stránce právní nespojuje (srov. výslovné znění
ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř a např. usnesení Ústavního soudu ze dne 7.
března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č.
9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS
372/06).
Důvod připustit dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší
soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu dovolání
přípustné není.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146
odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému podle
obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. května 2009
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu